Rozvrácené státy: "Prokleté" Haiti se zrodilo z otroctví, ničí jej chaos i katastrofy
Haiti zasáhlo jedno z nejhorších zemětřesení historie. Ostrovní země ale žila v chudobě už dávno předtím.
Publikováno: 26.7.2020
12. ledna 2010 přesně v 16:53 místního času se na Haiti otřásla zem. Epicentrum zemětřesení o síle přes sedm stupňů Richterovy škály se nacházelo zhruba 20 kilometrů od hlavního města Port-au-Prince.
Následovala opravdová zkáza. Podle vládních odhadů zemřelo mezi 220 a 330 tisíci lidmi. Pokud by se jejich počet skutečně blížil k vyšší hranici rozmezí, šlo by o nejsmrtelnější zemětřesení v moderní historii. O střechu nad hlavou přišlo v roce 2010 přes milion Haiťanů.
Obrazy neštěstí z té doby dávají jen těžko uvěřit, že Haiti v 18. století bývalo pod názvem Saint-Domingue nejbohatší kolonií v Americe a pokrývalo přes čtvrtinu francouzské ekonomiky. Také bylo první zemí v regionu, která se zřekla otroctví poté, co se místní otroci na přelomu 18. a 19. století vzbouřili a vybojovali nezávislost.
Dnes je 11milionové Haiti o třetinové rozloze Česka dlouhodobě nejchudším státem celé západní polokoule. A bylo jím už před zemětřesením, které situaci v zemi ještě zhoršilo. V roce 2012 žilo podle dat CIA Factbook na 60 procent obyvatel pod hranicí chudoby. Index lidského rozvoje (HDI) zemi řadí na 169. příčku ze 189 zemí. Dominikánská republika, se kterou se Haiti dělí o ostrov Hispaniola, se drží na 89. příčce. Jak je to možné?
Země jako produkt vzpoury otroků
V případě Haiti je nezbytné nahlédnout do minulosti. Zdejší ostrovní národ Taino do otroctví uvrhl hned v roce 1492 sám janovský mořeplavec ve službách španělské koruny Kryštof Kolumbus. Když nad západní částí ostrova v 17. století získali kontrolu Francouzi, začaly se obě části vyvíjet samostatně.
Saint-Domingue pod jejich nadvládou stál zejména na masivní plantážní produkci cukru, kvůli které začalo odlesňování velké části území. Trend pokračuje dodnes, akorát ho dopředu místo toho žene drobné zemědělství a těžba uhlí. Haiti nyní zbývá už jen jedno procento původního lesa, i to by mohlo během příštích dvou dekád zmizet.
Podle řady odborníků nejhorší případ odlesňování na světě drasticky zhoršuje dopady hurikánů a dalších přírodních katastrof, včetně zemětřesení z roku 2010, kterým je země vystavena. Sužují ji sesuvy půdy, záplavy i sucho.
Kromě devastace životního prostředí Francouzi do kolonie v Novém světě přivedli obrovské množství otroků, kteří mnohonásobně přesahovali bílou populaci a později zlomili nadvládě kolonialistů vaz.
"V rámci francouzského plantážního systému dospěla instituce otroctví maximální brutality," vysvětluje historička Markéta Křížová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. "Běžné dožití nově dovezeného otroka nepřesahovalo tři roky. Během prvního splatil svou pořizovací cenu, pak nějakou dobu generoval zisk, následně zemřel vyčerpáním, hladem a nemocemi a byl nahrazen jiným," vysvětluje Křížová s tím, že na konci 18. století už do kolonie putovalo na sto tisíc otroků ročně.
Historička zdůrazňuje, že povstání na Haiti bylo jediným úspěšným povstáním otroků v dějinách a také třetím úspěšným příkladem moderní revoluce po USA a Francii. Území nicméně krvavý boj o svobodu zpustošil, stejně jako odškodnění, která následně platila Francii.
"Papa Doc" a "Baby Doc"
Ani 20. století Haiťanům nepřineslo blahobyt. Roky 1915 až 1934 strávilo pod okupací sousedních Spojených států, která rozložila místní instituce a militarizovala obyvatelstvo. Pro představu, americké Miami na Floridě a Port-au-Prince na mapě dělí jen něco přes 1300 kilometrů.
V druhé polovině 20. století pak zemi vládl diktátor "Papa Doc", jak se přezdívalo prezidentu Francoisi Duvalierovi, a jeho syn "Baby Doc". Ti Haiti ekonomicky dorazili. Před jejich režimem utekla vzdělaná třída i zahraniční investice.
"Samotná diktatura (1957-1986) byla pro Haiti extrémně ničivá, protože Duvalierové pojímali Haiti jako svůj soukromý majetek, drancovali přírodní prostředí, zavedli vládu otevřeného teroru vůči všem opozičním silám i proti řadovému obyvatelstvu. Jejich vláda ale byla tolerována USA, neboť Duvalierův režim byl ostentativně protikubánský," vysvětluje Křížová.
První svobodné volby se konaly až v roce 1990, do čela země se postavil prezident Jean-Bertrand Aristide, kterého hned příští rok svrhl vojenský puč. Zemi nicméně s pomocí USA "občasně" vládl až do roku 2004, kdy byl definitivně svržen a zmizel v exilu. Od té doby Haiti sužuje politický chaos, časté demonstrace proti korupci a špatné ekonomické situaci i řada přírodních katastrof. A v takové kadenci, až se zdá, že země je prokletá.
V roce 2004 ostrov zasáhly hurikány Ivan a Jeanne, záplavy a sesuvy země zabily přes 3000 lidí. O rok později hurikány Dennis a Wilma, stovky lidí se ocitly bez domova. V roce 2008 přišla tropická bouře Fay, hurikány Gustav, Hanna a Ike, které za sebou zanechaly skoro milion lidí odkázaných na humanitární pomoc.
V roce 2010 přišlo už zmíněné zemětřesení, po kterém kvůli velmi špatným hygienickým podmínkám následovala epidemie cholery, která zabila přes deset tisíc lidí. Hurikán Matthew o šest let později přinesl katastrofální záplavy. Zemřelo skoro 600 lidí, desetitisíce přišly o své domovy.
Chudoba, zdevastovaná země a politická nestabilita
Dnes patří mezi hlavní příčiny chudoby na Haiti zejména politická nestabilita, zhoršování životního prostředí a nedostatek investic. Mnoho obyvatel trpí podvýživou, nemá přístup k pitné vodě ani lékaři. Země nedisponuje nerostným bohatstvím a nemá žádné finanční rezervy. Pětinu hrubého domácího produktu země tvoří Haiťané, kteří žijí v zahraničí a posílají výdělky zpátky. Domácí produkci paradoxně pomohla v minulosti zničit pomoc ve formě dodávek z USA.
Panují obří sociální rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi . Světová banka v roce 2014 uvedla, že Haiti je "zemí s nejvyšší nerovností v příjmech v Latinské Americe a Karibiku a jednou z nejvíce nespravedlivých zemí na světě". Číst a psát umí asi 61 procent obyvatel. Předpokládaný věk dožití mužů na Haiti je podle dat Světové banky 62 let.
Vysoká je i kriminalita, spojená zejména s gangy, a časté porušování lidských práv. V zemi, která stála na počátku konce otroctví, kvůli chudobě i nadále moderní otroctví existuje. Obchod s lidmi a nucené práce ohrožující zejména haitské ženy a děti se zatím haitské vládě nedaří zastavit.
Zpráva amerického ministerstva zahraničí za rok 2019 uvádí, že nejčastějším případem obchodu s lidmi na Haiti je tzv. rastavec, tedy dětští sluhové. V roce 2015 podle dokumentu nežilo se svými rodiči každé čtvrté dítě a na 285 tisíc dětí mladších 15 let pracovalo jako sluha či služka.
Národ bez společné identity
Haiťané vznikli jako "národ" uměle a dodnes jsou extrémně rozdělení, chybí jim pocit sounáležitosti, mají problém s vnímáním společné identity. Upínají se na rodinu, ne na stát. Po celá staletí se potýkali s tím, že se jim snažil někdo něco vnutit zvnějšku, ať už ve špatné, nebo dobré víře.
"Samozřejmě není možné prohlásit, že ‘všichni Haiťané byli vždy jen oběťmi‘," podotýká historička Markéta Křížová s tím, že i mezi nimi se našli diktátoři.
"Je ale třeba zdůraznit, že vnější podmínky, které tento nešťastný, nefunkční, ničivý systém zformovaly, byly vnuceny zvenčí a v tuto chvíli jednotliví Haiťané při své vůli a snaze sotva mohou něco změnit," dodává
Fotografie v galerii v úvodu a textu článku nafotil dokumentarista a cestovatel Jiří Pasz, který se na Haiti podíval v roce 2015 s Arcidecézní charitou Olomouc, jedinou dlouhodobě působící českou organizací na Haiti.