Rubl jako rukojmí Kremlu. Putin táhne Rusko ke dnu, oligarchové mu tleskají
Publikováno: 30.8.2026
Zatímco stabilní a silná měna je pro většinu států symbolem prosperity a levnějšího dovozu, válečné Rusko nyní volí přesně opačnou strategii. Moskva cíleně oslabuje rubl nákupem zahraničních měn a zlata. Snaží se tak získat rychlou finanční injekci pro státní pokladnu, i když si tím z dlouhodobého hlediska podkopává vlastní ekonomiku. Hlavním motivem těchto kroků je masivní schodek státního rozpočtu, který dosáhl 5,87 bilionu rublů (2,5 % HDP) a výrazně překonal vládní plány. Ruský rozpočet totiž počítal s kurzem přes 92 rublů za dolar, realita první poloviny roku však byla jen 77 rublů. Pro exportéry ropy a plynu, kteří suroviny prodávají v cizích měnách, znamenal silnější rubl propad příjmů o 23 procent. Těmto klíčovým odvětvím navíc uškodily západní sankce i ukrajinské útoky na rafinérie, kvůli nimž podíl ropných zisků na státních příjmech klesl z dřívějších více než třiceti na pouhých dvacet procent. Když ministerstvo financí v srpnu navýšilo nákupy zahraničních měn na 6,5 miliardy rublů, kurz okamžitě oslabil z 80 na 85 rublů za dolar. Spolu s masivním odprodejem zlatých rezerv to sice přináší okamžitou úlevu pro rozpočet, pro zbytek ekonomiky to však znamená tvrdý dopad. Slabá měna prodražuje dovoz a žene nahoru inflaci, která v červnu dosáhla šesti procent. K růstu cen přispěl i akutní nedostatek pohonných hmot a jejich přídělový systém po zásazích ropné infrastruktury. Ruský průmysl navíc nedokáže chybějící zahraniční zboží nahradit, protože kvůli čtrnáctiprocentní úrokové sazbě nedosáhne na úvěry; ve ztrátě se ocitlo přes 17 tisíc podniků a polovina velkých…