Rudí se vrací. Rakouští komunisté po desetiletích úpadku znovu nabírají na síle
Publikováno: 31.3.2024
KOMENTÁŘ / Rakousko, podobně jako sousední Německo, zažívá souběžně dva trendy. Na jednu stranu dlouhodobě sílí krajní pravice, v zemi reprezentovaná Svobodnými (FPÖ), kteří mají nakročeno k vítězství v podzimních parlamentních volbách. Na druhou stranu ale posiluje také krajní levice – v Rakousku konkrétně stará komunistická strana (KPÖ), která za studené války věrně zastupovala zájmy Moskvy. Rakouským komunistům, kterým se v posledních letech povedlo přilákat mladé a charismatické lídry, se dosud dařilo zejména na místní a regionální úrovni. Nejprve v roce 2021 ovládli druhé největší město Graz, loni na podzim pak výrazně posílili v zemských volbách v Salcbursku. A letos se jim v samotném městě Salcburku málem podařilo obsadit pozici starosty. Průzkumy přitom ukazují, že komunisté mají poprvé po více než šedesáti letech reálnou šanci vstoupit do dolní komory rakouského parlamentu. Stejně jako Svobodní totiž těží ze zklamání voličů tradičních stran i z dlouho neřešených problémů, zejména s drahým a těžce dostupným bydlením. Návrat na scénu Komunistická strana Rakouska má sice v alpské zemi dlouhou, leč nepříliš úspěšnou historii. Největší vliv na politické dění měla KPÖ bezpochyby po druhé světové válce, kdy se Rakousko dostalo na deset let pod okupaci sovětských vojsk. V první poválečné vládě zasedlo hned sedm komunistů, demokratické volby v listopadu roku 1945 však vzápětí ukázaly, že o ně rakouští voliči nemají valný zájem. Získali totiž pouhých pět procent hlasů a skončili s obrovským odstupem za lidovci (ÖVP) i sociálními demokraty (SPÖ), kteří na celé dekády ovládli rakouskou politickou scénu. KPÖ věrně sloužila sovětským zájmům po celou studenou válku – odmítla například odsoudit zmasakrování maďarského povstání v roce 1956 a po jistých…