Ruská Arktida bez iluzí. Na tiskovkách řeční Lavrov o míru, ale v realitě sledujeme postupující militarizaci
Publikováno: 15.2.2026
GLOSA / „Arktida by měla zůstat zónou míru a spolupráce,“ prohlašuje ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k dění kolem Grónska. Je to věta, která zní dobře na mezinárodních fórech a v diplomatických dokumentech. A zvláště hezky může vynikat v kontrastu s vyjádřeními, jež v posledních týdnech zazněla k této části světa z úst nejvyšších představitelů západních zemí v čele s americkým prezidentem Trumpem. Jenže při pohledu na to, co Rusko v Arktidě skutečně dělá, působí Lavrovovy věty spíš jako cynický výsměch realitě než její věrný popis. Rusko totiž Arktidu dlouhodobě a systematicky militarizuje. Nejde o jednotlivé kroky, ale o promyšlenou strategii. Od poloviny minulého desetiletí Moskva obnovila desítky sovětských vojenských základen a vybudovala nové, jak opakovaně uvádějí analýzy NATO i amerického think tanku CSIS. Moskva zároveň vytvořila samostatné arktické vojenské velitelství. Na ostrovech hluboko za polárním kruhem dnes fungují modernizovaná letiště, schopná přijímat strategické bombardéry Tu-95 a Tu160 – tedy nosiče jaderných zbraní. Jak potvrzují otevřené zdroje nebo zpravodajství agentury Reuters, v regionu byly rozmístěny systémy protivzdušné obrany S-400, pobřežní raketové komplexy Bastion, radarové a elektronické systémy. Všechny tyto kapacity dávají Rusku schopnost kontrolovat rozsáhlé části arktického vzdušného a námořního prostoru. Severní flotila, považovaná za nejdůležitější složku ruského námořnictva, zde pravidelně operuje s jadernými ponorkami vybavenými balistickými střelami. Vydávat tuto realitu za pouhou „obranu“ nebo technickou přítomnost je až směšné. Rusko v Arktidě opakovaně pořádá rozsáhlá vojenská cvičení, do nichž zapojuje tisíce vojáků, desítky lodí a letadel. Podle analytiků Arctic Institute jde o největší vojenskou aktivitu v regionu od konce studené války. Moskva otevřeně testuje schopnost vést…