Ruská palivová krize devastuje státní rozpočet a škrtí financování války. Příjmy klesly, ale stát chce utrácet
Publikováno: 15.7.2026
Ruská palivová krize už podle bývalého náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka nepředstavuje problém pouze pro řidiče a zemědělce. Na sociální síti X píše, že stále citelněji dopadá také na státní rozpočet a omezuje příjmy, z nichž Moskva financuje válku proti Ukrajině. Geraščenko tvrdí, že ruská vláda původně počítala s tím, že schodek státního rozpočtu za celý rok 2026 dosáhne 3,786 bilionu rublů (zhruba 48,9 miliardy dolarů), což odpovídá 1,6 procenta HDP. Už za první pololetí však podle něj deficit vzrostl na 5,731 bilionu rublů (přibližně 74 miliard dolarů), tedy na 2,5 procenta HDP. „I malý červnový přebytek trend nezvrátil. Za šest měsíců rozpočtová díra už zhruba jedenapůlkrát překročila plán na celý rok. Významnou roli v tom sehrály ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie,“ píše Geraščenko. Podle něj se dopady projevují především poklesem příjmů z ropy a plynu. „Jen za prvních pět měsíců roku 2026 byly příjmy federálního rozpočtu z ropy a plynu téměř o 30 procent nižší než ve stejném období předchozího roku." Dalším problémem je podle autora systém státních kompenzací ropným společnostem za prodej paliv na domácím trhu. Tvrdí, že jelikož je pro firmy výhodnější vyvážet pohonné hmoty do zahraničí, stát jim vyplácí náhrady, aby udržel dostatek benzinu na domácím trhu a zabránil prudkému růstu cen. „Vzniká tak zvláštní situace: stát nejprve vybírá od ropných společností peníze na daních a významnou část jim následně vrací zpět formou kompenzací,“ vysvětluje Geraščenko. Podle jeho údajů představovaly tyto platby v roce 2025 zhruba…