Ruská špionáž utrpěla vyhoštěním diplomatů těžkou ránu. Teď sází na nové metody, píše Financial Times
Publikováno: 7.3.2024
Masové vyhoštění diplomatů po ruském napadení Ukrajiny zasadilo těžkou ránu ruské špionážní síti v celé Evropě. Teď se Moskva snaží o restart svých špionážních aktivit jinými způsoby, a to včetně využití „užitečných idiotů“ v jednotlivých zemích. Po vypuknutí totální války bylo z Evropské unie vyhoštěno celkem 600 diplomatů, asi 400 byly považovány za zpravodajské důstojníky, kteří působili pod diplomatickým krytím, píše Financial Times. „Ruské zpravodajské služby se však od té doby dokázaly přeskupit a modernizovat své aktivity,“ píše se v článku. „Hra na kočku a myš se vrátila. Ruské aktivity jsou stejně vysoké, nebo dokonce vyšší než za studené války. Ruská rozvědka je obrovský stroj a vrátila se k tomu, co dělala vždy," potvrdili Financial Times západní zpravodajští důstojníci, že Rusko stále vede špionážní válku se Západem. Zvýšená pozornost moskevské centrály tak je nyní věnována zvláště zástupným skupinám, které se rekrutují z občanů jednotlivých zemí. Jsou to politici, obchodníci, ale i členové organizovaného zločinu. „Tito lidé často ani nemusejí vědět, že pracují speciálně pro ruské speciální služby. Prostě jen plní zadané úkoly za peníze,“ píše Financial Times a jako příklad uvádí útěk syna bývalého guvernéra Krasnojarského území z domácího vězení v Itálii. Útěk pod vedením ruské rozvědky totiž zorganizovala jedna ze srbských zločineckých skupin, údajně za asi 50 tisíc eur. Jak Financial Times píše, má však takové využití „neškolených špionů“ svá úskalí. „Na jedné straně to umožňuje Rusku popřít své spojení s agenty v případě jejich prozrazení. Mohou být také efektivnější než tradiční špióni v záležitostech, jako je krádež obchodních tajemství, hackování počítačových sítí…