Rusko je za humny. Nemůžeme čekat, až se radikálové a populisté znemožní. Odpovědné strany musí jednat
Publikováno: 25.9.2026
KOMENTÁŘ / V letošních zemských volbách v Německu prohrává umírněná politika. Před dvěma týdny jasně zvítězila radikální Alternativa pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku, minulou neděli se situace opakovala v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V obou východoněmeckých, relativně chudých zemích jí dali přednost zhruba čtyři z deseti voličů. AfD si tu přišla pro voliče středové CDU, a ještě výrazněji podle průzkumů dokázala oslovit lidi, kteří dosud nevolili nikoho. CDU přitom v Meklenbursku utrpěla historickou porážku: poprvé v dějinách spolkové republiky se vůbec nedostala do zemského sněmu. V kosmopolitním, vzdělaném Berlíně to dopadlo jinak, ale vlastně stejně – tady totiž vyhráli radikálové z opačného konce spektra. Strana Levice tu oproti posledním volbám zdvojnásobila své zisky a oslovila každého čtvrtého voliče. V západním Německu jde vývoj stejným směrem, jen o něco pomaleji – na jaře se AfD v Bádensku-Württembersku i v Porýní-Falci dostala na dvojnásobná čísla než minule. Jedinou pevnější hrází umírněné politiky zůstávají nejstarší voliči, kteří se k radikálům přesouvají nejpomaleji. Možná je to díky přirozené skepsi vůči politickým slibům, kterých už v životě slyšeli dost. Každopádně ale tuto zkušenost nedokázali předat dál, protože jak střední generace, tak nejmladší voliči utíkají ke stranám, které slibují jednoduchá řešení – na venkově k AfD, v Berlíně k Levici. Proč? Lidé mají čím dál silnější pocit, že tradiční strany nedokážou vyřešit základní problémy, jako je nezaměstnanost, ceny energií, životní náklady, dostupné bydlení nebo migrace. Strany jako AfD, Levice a další ovšem nevyhrávají tím, že by na ně měly lepší recepty, ale prostě drzejšími sliby. Umírnění politici, kteří…