Rusko manipuluje všechny statistiky, o ekonomice, úmrtích i chudobě. Odborník to ale pozná, píše analytik
Publikováno: 6.5.2025
Oficiální ruské statistiky čelí rostoucí kritice kvůli podezřením z manipulace. Arnold Chačaturov, vedoucí datového týmu listu Novaja Gazeta Europe, v článku pro The Moscow Times analyzuje, do jaké míry lze těmto údajům věřit. Zatímco některé údaje jsou zjevně zkreslené, úplné zavrhnutí ruských statistik by podle něj bylo chybou. Klíčem je pečlivá interpretace a hledání stop po manipulaci. Podezření z falšování ruských statistik nejsou nová. Podle Chačaturova mají výzkumníci řadu důvodů k nedůvěře. Některá data jsou utajována, jiná vypadají, jako by byla přizpůsobeny potřebám Kremlu. „Oficiální čísla často obsahují prokazatelné manipulace,“ píše Chačaturov. Například po prezidentských dekretech Vladimira Putina z května 2012 došlo ke zkreslení údajů o úmrtnosti. Regionální úřady, aby vykázaly úspěch, překlasifikovaly sebevraždy na „zranění nejasného původu“ a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění na „stáří“. Výsledkem je, že asi 10 procent úmrtí v Rusku spadá do těchto pochybných kategorií. Podobně zkreslená jsou data o pandemii koronaviru. Navzdory nízkým oficiálním číslům patřilo Rusko ke světovým lídrům v nadměrné úmrtnosti. Chačaturov upozorňuje, že tehdejší sčítání lidu bylo natolik sporné, že mu většina expertů nevěří. Problémy se netýkají jen demografie. Například rekordně nízká míra chudoby, kterou Rusko vykazuje, je spíše výsledkem změněné metodiky než skutečného zlepšení životní úrovně. Údaje o kriminalitě zase odrážejí kvóty bezpečnostních složek, nikoli reálnou situaci, a data o znečištění ovzduší jsou nespolehlivá, protože vycházejí z hlášení samotných podniků. Manipulace s daty nejsou jen otázkou záměrného zkreslování. Někdy jde o lidskou chybu nebo o složitost měření komplexních jevů.