Rusko může válku prohrát, a mělo by. I kvůli Rusům samotným, píše historik Timothy Snyder
Publikováno: 10.5.2024
Den vítězství, který je připomínkou porážky nacistického Německa v roce 1945 znamená pro Rusko nostalgii. Ta je následkem kultu vítězství, který v 70. letech 20. století vytvořil sovětský vůdce Leonid Brežněv. Rusko pod Putinovým vedením v této tradici pokračuje, připomíná americký historik a znalec východní evropy Timothy Snyder. "Představa neporazitelné Rudé armády je propaganda. Rudá armáda byla hrozivá, ale také porazitelná. Ze svých tří nejvýznamnějších zahraničních válek prohrála Rudá armáda dvě. V roce 1920 ji porazilo Polsko. Poté, co se v roce 1941 téměř zhroutila, porazila v roce 1945 nacistické Německo. (Tehdy zvítězila v rámci větší koalice a s rozhodující americkou hospodářskou pomocí). Sovětská vojska měla v Afghánistánu potíže hned po své invazi v roce 1979 a o deset let později se musela stáhnout," píše Snyder v článku pro americkou stanici CNN. Dnešní ruská armáda není Rudou armádou. Sovětská Ukrajina byla zdrojem zdrojů a vojáků pro Rudou armádu a při vítězství v roce 1945 utrpěli ukrajinští vojáci v Rudé armádě obrovské ztráty. Větší než americké, britské a francouzské ztráty dohromady, připomíná historik. Dnes Rusko nebojuje společně s Ukrajinou, ale proti Ukrajině, vede útočnou válku a chybí mu americká ekonomická podpora Lend-Lease, kterou Rudá armáda potřebovala k porážce nacistického Německa. Podle Snydera není žádný zvláštní důvod očekávat, že Rusko zvítězí. I Ruské impérium prohrávalo války. V roce 1856 krymskou válku, v roce 1905 rusko-japonskou válku a pak první světovou válku v roce 1917. Nikdy nebylo Rusko schopno udržet své síly v poli déle než přibližně tři roky.