Rusko naznačuje zájem o vyjednávání. Potřebuje pauzu, tvrdí Institut

<img width="554" height="349" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/07/Putin-prehlidka.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Kremlin.ru / Wikimedia Commons /CC BY 4.0" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/07/Putin-prehlidka.jpg 554w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/07/Putin-prehlidka-300x189.jpg 300w" sizes="(max-width: 554px) 100vw, 554px" />Vladimir Putin, Dmitrij Peskov a Sergej Lavrov, představitelé Ruské federace, se svými nedávnými prohlášeními o vyjednávání snaží mezi západními představiteli vytvořit dojem, že je potřeba Rusko k dialogu přilákat, a to ideálně preventivními ústupky, které ovšem nebudou požadovány recipročně od Kremlu, informuje <a href="https://twitter.com/TheStudyofWar/status/1598899786114998272">Institut pro studium války</a>. Institut ovšem zdůraznil, že již dříve a opakovaně vyhodnotil, že rétorika Vladimira Putina nenaznačuje zájem o vážné vyjednávání s Ukrajinou s cílem příměří nebo mírové dohody. Putin se stále drží svých maximalistických cílů. Rusko pouze potřebuje pauzu k posílení svých ozbrojených sil pro budoucí vojenské operace a té by mohlo prostřednictvím nekonkrétního vyjednávání dosáhnout. Přestože Kreml neupřesnil, co by mělo být předmětem vyjednávání, z prohlášení ruských představitelů je možné odhadovat, jak by měly kroky Západu k vyjednávání vypadat. Jednalo by se o snížení západní pomoci Ukrajině, uznání nezákonné anexe Ruska na ukrajinské území nebo omezení vojenských akcí NATO a Západu v Evropě. Vladimir Putin vedl v pátek telefonický rozhovor s německým kancléřem Olafem Scholzem, ve kterém prohlásil, že ukrajinská vláda odmítá vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem, a to kvůli finanční a vojenské pomoci Ukrajině od Západu. Prezident Ruské federace tedy kancléře vyzval, aby přístup Německa k vývoji situace na Ukrajině přehodnotil. Scholz ovšem namítl, že jakékoli diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině musí zahrnovat stažení ruských sil z ukrajinského území. Páteční telefonát koresponduje s diplomatickou předehrou amerického prezidenta Joe Bidena. Ten ve čtvrtek prohlásil, že pokud ruský prezident hledá způsob, jak ukončit válku, je připraven s Putinem mluvit. Na to v pátek reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle kterého výrazně komplikuje hledání půdy pro vzájemnou diskusi skutečnost, že USA stejně jako dříve neuznávají nová území v rámci Ruské federace a že Joe Biden podmiňuje jednání odstraněním ruských sil z území Ukrajiny. „Zároveň, a to je důležité, prezident Putin byl, je a zůstává otevřený kontaktům a jednáním. Nejlepší způsob, jak dosáhnout našich zájmů, je mírovými diplomatickými prostředky,“ uzavřel Peskov své vyjádření v audiokomentáři pro telegramový kanál <a href="https://t.me/youlistenedmayak/24491">Vy slušali majak</a>. Prohlášení Putina a Peskova následují po komentářích ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v souvislosti se zasedáním Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a opakujícím se požadavkem, který Kreml vznesl vůči USA a NATO před invazí 24. února. Představitelé Západu nicméně snahy Kremlu odmítají a nadále potvrzují podporu Ukrajině. Společný projev Joea Bidena a Emmanuela Macrona ani Scholzovo naléhání na úplné stažení ruských sil z Ukrajiny nenaznačují, že by Francie, Německo a USA byly v tuto chvíli připraveny nabídnout Rusku významné preemptivní ústupky.

#Hlavní stránka #Zprávy #Joe Biden #rusko-ukrajinská válka #Vladimir Putin

Publikováno: 3.12.2022

Vladimir Putin, Dmitrij Peskov a Sergej Lavrov, představitelé Ruské federace, se svými nedávnými prohlášeními o vyjednávání snaží mezi západními představiteli vytvořit dojem, že je potřeba Rusko k dialogu přilákat, a to ideálně preventivními ústupky, které ovšem nebudou požadovány recipročně od Kremlu, informuje Institut pro studium války. Institut ovšem zdůraznil, že již dříve a opakovaně vyhodnotil, že rétorika Vladimira Putina nenaznačuje zájem o vážné vyjednávání s Ukrajinou s cílem příměří nebo mírové dohody. Putin se stále drží svých maximalistických cílů. Rusko pouze potřebuje pauzu k posílení svých ozbrojených sil pro budoucí vojenské operace a té by mohlo prostřednictvím nekonkrétního vyjednávání dosáhnout.Přestože Kreml neupřesnil, co by mělo být předmětem vyjednávání, z prohlášení ruských představitelů je možné odhadovat, jak by měly kroky Západu k vyjednávání vypadat. Jednalo by se o snížení západní pomoci Ukrajině, uznání nezákonné anexe Ruska na ukrajinské území nebo omezení vojenských akcí NATO a Západu v Evropě.Vladimir Putin vedl v pátek telefonický rozhovor s německým kancléřem Olafem Scholzem, ve kterém prohlásil, že ukrajinská vláda odmítá vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem, a to kvůli finanční a vojenské pomoci Ukrajině od Západu. Prezident Ruské federace tedy kancléře vyzval, aby přístup Německa k vývoji situace na Ukrajině přehodnotil. Scholz ovšem namítl, že jakékoli diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině musí zahrnovat stažení ruských sil z ukrajinského území.Páteční telefonát koresponduje s diplomatickou předehrou amerického prezidenta Joe Bidena. Ten ve čtvrtek prohlásil, že pokud ruský prezident hledá způsob, jak ukončit válku, je připraven s Putinem mluvit. Na to v pátek reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle kterého výrazně komplikuje hledání půdy pro vzájemnou diskusi skutečnost, že USA stejně jako dříve neuznávají nová území v rámci Ruské federace a že Joe Biden podmiňuje jednání odstraněním ruských sil z území Ukrajiny. „Zároveň, a to je důležité, prezident Putin byl, je a zůstává otevřený kontaktům a jednáním. Nejlepší způsob, jak dosáhnout našich zájmů, je mírovými diplomatickými prostředky,“ uzavřel Peskov své vyjádření v audiokomentáři pro telegramový kanál Vy slušali majak.Prohlášení Putina a Peskova následují po komentářích ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v souvislosti se zasedáním Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a opakujícím se požadavkem, který Kreml vznesl vůči USA a NATO před invazí 24. února.Představitelé Západu nicméně snahy Kremlu odmítají a nadále potvrzují podporu Ukrajině. Společný projev Joea Bidena a Emmanuela Macrona ani Scholzovo naléhání na úplné stažení ruských sil z Ukrajiny nenaznačují, že by Francie, Německo a USA byly v tuto chvíli připraveny nabídnout Rusku významné preemptivní ústupky.