Rusko se už nebojí NATO. Obavy má ale z toho, že se někdo odhodlá skutečně bránit
Publikováno: 20.1.2026
Rusko se podle bezpečnostních analytiků a evropských zpravodajských služeb ve skutečnosti nebojí NATO jako takového. Obává se spíše vzniku menší, odhodlané koalice států, která by byla připravena skutečně bojovat. Ve své analýze upozorňuje na současný ruský přístup mimo jiné Hans Petter Midttun, nezávislý analytik hybridní války, bývalý norský obranný přidělenec na Ukrajině a důstojník norských ozbrojených sil v záloze. Podle něj aliance, ze které má Moskva obavy, není formální struktura NATO, ale koalice angažovaných států s prokázaným odhodláním skutečně bojovat. Pokud by jejím zakládajícím členem byla Ukrajina, disponovala by podle Midttuna něčím, co NATO postrádá – zkušeností a ochotou bojovat. Od února 2022 utrpělo Rusko na Ukrajině odhadované ztráty v řádu minimálně statisíců až více než milionu obětí. Bojuje proti zemi s výrazně menším HDP než má NATO jako celek, přesto postupuje jen pomalu a za cenu masivních ztrát techniky i lidské síly. Přesto evropské zpravodajské služby opakovaně varují, že Moskva by mohla v horizontu několika let ohrozit členské státy NATO. Prezident německé Spolkové zpravodajské služby Bruno Kahl prohlásil, že Rusko by mohlo být schopné do konce desetiletí provést útok proti Západu. Nešlo by přitom o rozsáhlou válku, ale spíše o omezenou operaci, jejímž cílem by bylo otestovat funkčnost článku 5 Severoatlantické smlouvy. Podobně varují i dánské zpravodajské služby, podle nichž by Rusko mohlo do dvou let od konce války na Ukrajině zahájit regionální…