Rusko vede hybridní válku proti celému Západu. Zapaluje sklady, ničí železnice
Ruská tajná služba GRU má od začátku války jednotku, jejímž úkolem jsou diverzní akce na území členských států NATO.
Publikováno: 24.4.2025
Rusko už řadu let považuje globální Západ za svého hlavního nepřítele a vede proti němu hybridní válku - jde o typ konfliktu, který kombinuje různé formy boje: tradiční vojenské operace, kybernetické útoky, dezinformace, ekonomický a politický vliv. Její začátek se dá datovat dlouho před plnohodnotnou válkou na Ukrajině, píše Dossier.center.
Už od začátku bojů na východní Ukrajině v roce 2014 Rusko provedlo na území západních zemí a celé Evropy řadu diverzních operací - útoky na vojenské sklady jako třeba Vrbětice, na památníky v pobaltských státech, výbuchy ve skladech DHL. Vlády evropských států stále častěji mluví o tom, že jde o útoky koordinované Kremlem, které byly zčásti organizované vojenskou rozvědkou GRU.
Speciální protizápadní jednotka GRU
Po začátku války v roce 2022 byla v GRU vytvořena nová jednotka, jejímž jediným úkolem je organizace sabotáží a diverzních akcí v západních zemích. Dostala název SSD (Služba speciální činnosti). Snaží se bránit dodávkám zbraní na Ukrajinu či třeba výcviku a rehabilitaci ukrajinských vojáků v Evropě. Například v Berlíně v květnu 2024 více než tři dny hořela továrna zbrojařského koncernu Diehl Group, jehož produkty jsou dodávány mimo jiné i na Ukrajinu. Německá kontrarozvědka se domnívá, že požár založili zkušení profesionálové na příkaz z Ruska.
Vlády České republiky a Polska obvinily Moskvu ze sabotáže na železnici v obou zemích - jejím cílem mělo být zřejmě narušení dodávek zbraní na Ukrajinu. Český ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že za poslední více než dva roky podnikl Kreml mnoho pokusů o narušení železniční dopravy v Evropě.
Další činy už nepřipomínají sabotáž, ale spíše terorismus, který se jen díky souhře okolností dosud obešel bez četných obětí. Například v dubnu 2024 byl ve Varšavě zapálen obchod - polské orgány pak zadržely občana Běloruska, o němž se předpokládá, že jednal na příkaz z Ruska. V Litvě v noci na 9. května 2024 zapálil místní prodejnu Ikea mladistvý naverbovaný GRU. Podle vyšetřovatelů mu bylo za splnění úkolu slíbeno 10 tisíc eur a automobil BMW.
Tentýž mladík se následně vydal do Varšavy, kde se podle deníku New York Times podílel na požáru v největším varšavském obchodním centru. Další pokus o žhářství, tentokrát na autobusovém nádraží, byl přibližně ve stejnou dobu zmařen v Česku - v tomto případě se GRU podařilo naverbovat občana z Latinské Ameriky.
Těmito činy sleduje Rusko několik různých cílů. Jedním z nich je oslabení podpory Ukrajiny v Evropě. Podle agentury AP od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se po celé Evropě odehrálo až 59 incidentů. Jedním z nejdrzejších byl pokus o vraždu Armina Pappergera, ředitele německého koncernu Rheinmetall. Pode CNN měla být tato vražda jednou z dlouhé série vražd představitelů firem západního obranného průmyslu.