Rusko vraždÃ, ale východnà kÅÃdlo NATO má prý mluvit tiÅ¡eji. Tak znà absurdnà recept z USA
Publikováno: 31.10.2026
KOMENTÃÅ / Rusko vede válku proti UkrajinÄ, vyhrožuje EvropÄ a zkouÅ¡Ã, co vÅ¡echno mu projde. A co by podle agentury Reuters mÄli udÄlat nÄkteÅà Älenské zemÄ na východnÃm kÅÃdle NATO? Prý mÃrnit své výroky o ruské hrozbÄ. Pokud se informace o neoficiálnÃm americkém doporuÄenà potvrdÃ, půjde o pozoruhodnou ukázku toho, jak snadno se může snaha zabránit eskalaci zmÄnit v tlak na ty, kteÅà pÅed nebezpeÄÃm varujÃ. PÅedstavte si, že vám soused pravidelnÄ vyhrožuje a už nÄkolik let brutálnÄ napadá jiného souseda. Vy na to upozornÃte. A mÃsto toho, aby nÄkdo ÅeÅ¡il jeho chovánÃ, dostanete pÅátelskou radu, že byste o tom možná nemÄli mluvit tak nahlas. PrávÄ takový dojem vyvolává zpráva agentury Reuters, podle nÞ ameriÄtà pÅedstavitelé v soukromých rozhovorech vyzvali nÄkteré spojence NATO k mÃrnÄjÅ¡Ãm veÅejným vyjádÅenÃm o ruské hrozbÄ. Pentagon obsah tÄchto rozhovorů oficiálnÄ nepotvrdil. NevÃme tedy, co pÅesnÄ zaznÄlo a v jakém kontextu. Pokud ale podobná doporuÄenà skuteÄnÄ padla, stojà za to se ptát, komu majà vlastnÄ pomoci. Washington může mÃt své důvody. Spojené státy nechtÄjà pÅÃmou válku mezi NATO a Ruskem. To ostatnÄ nechce nikdo soudný. Jenže mezi odpovÄdnou diplomacià a politickým naÅ¡lapovánÃm kolem Kremlu je podstatný rozdÃl. Estonsko, LotyÅ¡sko a Litva neležà tisÃce kilometrů od Ruska. Majà s Moskvou vlastnà historickou zkuÅ¡enost a dobÅe vÄdÃ, co znamená, když se ruské sliby o mÃru rozcházejà s ruskými Äiny. PrávÄ tÄmto zemÃm bychom teÄ mÄli vysvÄtlovat, že o bezpeÄnostnÃch hrozbách mluvà pÅÃliÅ¡ ostÅe? Možná by bylo jednoduÅ¡Å¡Ã požádat Rusko, aby pÅestalo dávat důvody k takovýmâ¦