Ruský podporovatel zabíjení dětí se rozněžnil v sirotčinci. Na to už musí mít člověk silný žaludek

<p><img width="778" height="436" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/malofejev.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Lous Whinston / Wikimedia Commons / CC BY 2.0" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/malofejev.jpg 778w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/malofejev-300x168.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/malofejev-768x430.jpg 768w" sizes="(max-width: 778px) 100vw, 778px" /></p><strong>Konstantin Malofejev, kterému se říká pravoslavný oligarcha, by mohl zcela naplnit obsah často používaného slova chucpe, tedy nebetyčná drzost. Politoval děti trpící kvůli válce na Ukrajině a hned se radoval, jak se o ně Rusko hezky stará.</strong> „Osm let válka nešetřila jen dospělé, ale i děti. Je nemožné tuto bolest necítit. Nelze nepochopit, jak důležitá je dnes pomoc dětem z lidových republik a regionů, které se vrátily do Ruska,“ píše <a href="https://t.me/kvmalofeev/1313" target="_blank" rel="noopener">na Telegramu</a> Malofejev. Kdybychom si chtěli podtrhávat barevnými tužkami a významně zvedat obočí u každé podivné formulace, čtení by se nám protáhlo a některé obličejové svaly vyčerpaly. Žádné „lidové republiky“ na Východě republiky neexistují, jsou to území pod mocí separatistů vojensky podporované z Ruska, jinak by se tam nic takového neudrželo. Regiony by se mohly „vrátit do Ruska“ jen v případě, že by měly nožičky, kdysi z Ruska odešly a pak se tam zase vrátily. Regiony ovšem nic takového nemají, byly pořád tam, kde je na povrchu země jejich místo. Jen tam přišla ruská vojska a pokud se někdo má někam vrátit, jsou to ona a mohou zamířit buď na východ, nebo dva metry pod zem. Ta první možnost znamená sice delší trasu, ale jistě lepší zážitek. Pan Malofejev se ale nenechá ničím vyvést z míry a líčí, jak s jakousi „komisařkou pro práva dětí při ruském prezidentovi“ navštívili „legendární město Krasnodon“ a zastavili se tam v „patronátním sirotčinci“. „Dnes, po mnoha letech ukrajinské devastace a následného vojenského strádání, sirotčinec naléhavě potřebuje opravit. Fond Šťastné dětství vyčlenil na pomoc této instituci značnou částku… Od začátku bojů se v centru objevily zvláštní děti. Jednoho malého chlapce převezli přímo zpod palby na transportéru APC. Všichni v sirotčinci však byli opravdu šťastní, když se o tři týdny později našla jeho babička. Nyní je s ní chlapec již ve ‚velkém‘ Rusku. Celkem je nyní v centru 128 dětí. Děti a starší děti, které mezi sebou soupeří, se podělí o své plány do budoucna. Někteří z nich se chtějí stát programátory, jiní lékaři. Všechny plány jsou mírové. Povinností každého Rusa je zajistit všem dětem v Rusku šťastné dětství. Pro začátek potřebujeme všichni vyhrát,“ rozněžnil se pravoslavný oligarcha. Chtělo by se říct škoda slov, těch ale není nikdy škoda, dokud takové propagandě propadají někteří lidé i u nás. Předně by řada dětí sirotky nebyla, kdyby vůdce Putin za podpory zločinců jako je Malofejev nepodporoval roky separatisty a neprovedl vpád na Ukrajinu. Na ukrajinské straně válka za necelý rok <a href="https://www.ukrinform.net/rubric-ato/3663191-1377-children-killed-and-injured-in-ukraine-amid-fullscale-war.html" target="_blank" rel="noopener">znamenala smrt</a> téměř pěti stovek dětí, a to jsou jen ta známá úmrtí, protože co všechno se dělo na okupovaných územích, přesně nevíme. Další děti přišly o jednoho rodiče, nebo o oba. Mnoho dětí je doživotně zmrzačených. V důsledku bombardování a ostřelování ozbrojenými silami Ruské federace bylo poškozeno již 3 126 vzdělávacích institucí; 337 z nich bylo zcela zničeno. Počet dětí unesených, nebo deportovaných, jak chcete, z Ukrajiny do Ruska <a href="https://tvpworld.com/65689224/up-to-700000-ukrainian-children-may-have-been-kidnapped-by-the-russians-report-shows" target="_blank" rel="noopener">se odhaduje</a> na 700 tisíc. Kreml tomu samozřejmě neříká únos, ale nic jiného to není. Mezi nimi je asi tak 1500 až 2000 sirotků. Většina dětských obětí pochází z východní Ukrajiny, tedy z oblastí, které chce Rusko takzvaně osvobodit. Místo hesla „své neopouštíme“ by v Kremlu mohli vyhlásit „své vraždíme“. Bylo by to přesnější. Udělat z dětí sirotky a pak je chodit navštěvovat a slibovat jim lepší budoucnost, na to už musí mít někdo silný žaludek. Kdyby se ale nějakému oligarchovi (čirou náhodou) udělalo špatně ze sebe samého, jistě si zažívání a náladu spraví v nějaké lepší restauraci. Kdyby ani to nepomohlo, ještě pořád je možné inhalovat kadidlo v tom novém armádním kostele, co v Rusku postavili. Když jde o vlast, je třeba se na těle i na duchu udržovat v kondici.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Konstantin Malofejev #ruské válečné zločiny #Rusko #rusko-ukrajinská válka #válka

Publikováno: 6.2.2023

Konstantin Malofejev, kterému se říká pravoslavný oligarcha, by mohl zcela naplnit obsah často používaného slova chucpe, tedy nebetyčná drzost. Politoval děti trpící kvůli válce na Ukrajině a hned se radoval, jak se o ně Rusko hezky stará. „Osm let válka nešetřila jen dospělé, ale i děti. Je nemožné tuto bolest necítit. Nelze nepochopit, jak důležitá je dnes pomoc dětem z lidových republik a regionů, které se vrátily do Ruska,“ píše na Telegramu Malofejev. Kdybychom si chtěli podtrhávat barevnými tužkami a významně zvedat obočí u každé podivné formulace, čtení by se nám protáhlo a některé obličejové svaly vyčerpaly. Žádné „lidové republiky“ na Východě republiky neexistují, jsou to území pod mocí separatistů vojensky podporované z Ruska, jinak by se tam nic takového neudrželo. Regiony by se mohly „vrátit do Ruska“ jen v případě, že by měly nožičky, kdysi z Ruska odešly a pak se tam zase vrátily. Regiony ovšem nic takového nemají, byly pořád tam, kde je na povrchu země jejich místo. Jen tam přišla ruská vojska a pokud se někdo má někam vrátit, jsou to ona a mohou zamířit buď na východ, nebo dva metry pod zem. Ta první možnost znamená sice delší trasu, ale jistě lepší zážitek. Pan Malofejev se ale nenechá ničím vyvést z míry a líčí, jak s jakousi „komisařkou pro práva dětí při ruském prezidentovi“ navštívili „legendární město Krasnodon“ a zastavili se tam v „patronátním sirotčinci“. „Dnes, po mnoha letech ukrajinské devastace a následného vojenského strádání, sirotčinec naléhavě potřebuje opravit. Fond Šťastné dětství vyčlenil na pomoc této instituci značnou částku… Od začátku bojů se v centru objevily zvláštní děti. Jednoho malého chlapce převezli přímo zpod palby na transportéru APC. Všichni v sirotčinci však byli opravdu šťastní, když se o tři týdny později našla jeho babička. Nyní je s ní chlapec již ve ‚velkém‘ Rusku. Celkem je nyní v centru 128 dětí. Děti a starší děti, které mezi sebou soupeří, se podělí o své plány do budoucna. Někteří z nich se chtějí stát programátory, jiní lékaři. Všechny plány jsou mírové. Povinností každého Rusa je zajistit všem dětem v Rusku šťastné dětství. Pro začátek potřebujeme všichni vyhrát,“ rozněžnil se pravoslavný oligarcha. Chtělo by se říct škoda slov, těch ale není nikdy škoda, dokud takové propagandě propadají někteří lidé i u nás. Předně by řada dětí sirotky nebyla, kdyby vůdce Putin za podpory zločinců jako je Malofejev nepodporoval roky separatisty a neprovedl vpád na Ukrajinu. Na ukrajinské straně válka za necelý rok znamenala smrt téměř pěti stovek dětí, a to jsou jen ta známá úmrtí, protože co všechno se dělo na okupovaných územích, přesně nevíme. Další děti přišly o jednoho rodiče, nebo o oba. Mnoho dětí je doživotně zmrzačených. V důsledku bombardování a ostřelování ozbrojenými silami Ruské federace bylo poškozeno již 3 126 vzdělávacích institucí; 337 z nich bylo zcela zničeno. Počet dětí unesených, nebo deportovaných, jak chcete, z Ukrajiny do Ruska se odhaduje na 700 tisíc. Kreml tomu samozřejmě neříká únos, ale nic jiného to není. Mezi nimi je asi tak 1500 až 2000 sirotků. Většina dětských obětí pochází z východní Ukrajiny, tedy z oblastí, které chce Rusko takzvaně osvobodit. Místo hesla „své neopouštíme“ by v Kremlu mohli vyhlásit „své vraždíme“. Bylo by to přesnější. Udělat z dětí sirotky a pak je chodit navštěvovat a slibovat jim lepší budoucnost, na to už musí mít někdo silný žaludek. Kdyby se ale nějakému oligarchovi (čirou náhodou) udělalo špatně ze sebe samého, jistě si zažívání a náladu spraví v nějaké lepší restauraci. Kdyby ani to nepomohlo, ještě pořád je možné inhalovat kadidlo v tom novém armádním kostele, co v Rusku postavili. Když jde o vlast, je třeba se na těle i na duchu udržovat v kondici.