Ruský sen po kremelsku. Od čerpací stanice Evropy k přídělovým lístkům na benzin a kňučení kvůli Itálii
Publikováno: 17.6.2026
GLOSA / Kdysi bývalo Rusko pyšnou „čerpací stanicí Evropy“. Zemí, která nám podle kremelských mudrců mohla kdykoliv utáhnout kohoutek a nechat celý kontinent mrznout ve tmě. V televizních estrádách se zpívalo: „Pokud Ukrajina vstoupí do NATO, jednoduše Evropě zastavíme plyn.“ Publikum tleskalo, propagandisté se smáli a propagandista Solovjov se tvářil jako člověk, který právě objevil nový fyzikální zákon, že Evropa bez Ruska nepřežije. Jenže pak se stala taková nepříjemnost. Putin v únoru 2022 rozpoutal třídenní speciální vojenskou operaci proti Ukrajině. Ale naplánovaný scénář se nějak zvrtnul a ze tří dnů je brutální krvavý táhnoucí se již déle, než trvala první světová válka. A Rusy i Putina smích nějak přešel. Dnes ukrajinské drony navštěvují ruské rafinerie s pravidelností poštovního doručovatele. Jednu po druhé. Výsledek? Zpracování ropy padá na nejnižší úrovně za desítky let a benzín se stává strategickým zbožím. Je to pozoruhodný osud pro stát, který nám celé roky vysvětloval, že energetika je jeho nejsilnější zbraň. A že Evropě zastaví plyn… Jenže je to Rusko, které dnes řeší nedostatek benzinu a nafty. V Moskvě se zavádějí limity na tankování. V regionech se nesmějí plnit kanystry. Na Krymu fungují přídělové systémy. Řidiči stojí hodinové fronty na palivo a ministerstvo energetiky svolává krizové štáby. Země, která ještě nedávno vyhrožovala Evropě energetickým kolapsem, zjišťuje, že ani ropná velmoc nevypadá příliš velmocensky, když její občané objíždějí čerpací stanice v marné snaze sehnat někde aspoň kapku benzinu či nafty. Pak je tu ještě Solovjov. Tragická postava, Putinova hlásná trouba, která se léta vysmívala Evropě a slibovala jí energetickou…