Ruský strojvůdce zešílel a s nákladním vlakem zamířil plnou rychlostí do neznáma

<p><img width="1658" height="914" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/ccc-57.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pixabay/ID 797329" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/ccc-57.jpg 1658w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/ccc-57-300x165.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/ccc-57-1024x564.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/ccc-57-768x423.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/02/ccc-57-1536x847.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1658px) 100vw, 1658px" /></p><strong>Incident, kterému novináři pak dali název „Ďáblův vlak“, se v Rusku odehrál v roce 2004. Jeden strojvůdce zešílel, přepral svého pomocníka a s těžkým nákladním vlakem vyrazil neznámo kam.</strong> O půlnoci 11. ledna 2004 nastoupila dvoučlenná posádka – vlakvedoucí a jeho pomocník – ve vlakovém depu nedaleko Moskvy do těžkého nákladního vlaku číslo 1908 a odjela směrem na Sankt Petěrburg. Byli v celém vlaku jen dva: jednatřicetiletý Eduard Gorčakov, hlavní strojvedoucí a čtyřiadvacetiletý Alexander Abdurachmanov, jeho pomocník. Co se tehdy odehrálo, popisuje server <a href="https://www.rbth.com/history/333343-hijacked-train-devil-train-ride-to-nowhere" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Russia Beyond</a>. Posádka dostala zelenou a vyjela s vlakem do noci. Zanedlouho dispečera znepokojila nepředvídaná mimořádná událost. Když se vlak blížil ke stanici Kukol, dostal rozkaz zastavit a nechat projet nejdřív další těžký nákladní vlak. Pomocník Abdurachmanov oznámil, že rozkazu rozumí a vlak začal zpomalovat. Přesto ihned poté náhle zrychlil a projel stanicí vzdor signálu. Bylo to hrubé porušení dopravních předpisů, které hrozilo katastrofálními následky. Vlak zrychlil ještě víc a vydal se na divokou, nekontrolovanou jízdu blíže neurčeným směrem. Uvnitř kabiny bojovali dva muži o kontrolu nad vlakem. Abdurachmanov se pokusil znovu získat kontrolu a vlak zastavit, zatímco Gorčakov zrychloval. Gorčakov, v porovnání se svým asistentem větší a silnější muž, získal převahu a fyzicky pomocníka ohrožoval, takže ten se nakonec musel vzdát. Zrychlování pokračovalo a Gorčakov, kterému nic nebránilo, ignoroval starostlivé vzkazy znepokojeného dispečera. Když případ vyšetřovala odborná komise, dospěla k závěru, že Gorčakov trpěl "akutní bludnou psychózou s agresivními sklony". Osoba, která byla zodpovědná za bezpečnost cesty, se náhle stala hlavním bezpečnostním rizikem. Překvapivé bylo, že Gorčakov jen rok před incidentem úspěšně prošel rutinními odbornými vyšetřeními psychologických a lékařských komisí. Obě komise rozhodly, že Gorčakov je stabilní a vhodný pro náročnou práci. Nicméně pozdější vyšetřování odhalilo, že strojvůdce byl ve skutečnosti hluboce problémový muž, který trpěl neuspořádaným a nešťastným osobním životem a také přepracováním. Ve třiceti letech prošla Gorčakovova osobnost údajně drastickými změnami: náhle se stal oddaným věřícím v Boha a v té samé době opustil svou manželku kvůli jiné ženě. Ta ale byla novým partnerem rychle rozčarována a pár se rozešel jen měsíc poté, co se jim narodila dvojčata. "Eduard se mi změnil před očima. Nezajímalo ho nic jiného než fotbal a byl naprosto bezmocný v každodenním životě,“ řekla novinářům po incidentu. Při jedné příležitosti prý své ženě řekl: „Bůh pomůže.“ To když ho požádala o pomoc s dětskými plínkami. V kostele zbudilo Eduardovo chování také podezření, i když před incidentem nikdo nic nehlásil. Jeden z kněží, který s ním byl v kontaktu, řekl, že Gorčakov byl před dramatickou cestou v depresi. "Uvnitř něj zuřili démoni," řekl kněz. Naštěstí pro všechny byli dispečeři provozu schopni vlak znehybnit odpojením od napájení, což soupravu donutilo zpomalit a nakonec zastavit. Během šílené noční jízdy se tak nakonec nikomu nic nestalo. Když policie dorazila na místo, objevila hlavního vlakvedoucího na podlaze v pomateném stavu. Pozdější vyšetřování rovněž odhalilo četná porušení profesního řádu, k nimž došlo již před incidentem, včetně skutečnosti, že pracovníci skladu zakryli skutečnost, že Gorčakov přišel pozdě na směnu a musel podstoupit rutinní bezpečnostní procedury narychlo před jízdou. Vlak řízený touto nemocnou osobou ujel 40 kilometrů a dosáhl maximální rychlosti 95 kilometrů v hodině, což je pro těžký nákladní vlak nebezpečně mnoho. V tisku byla událost pak nazvána "Ďáblův vlak" a "Jízda nikam". (Zdroj: <a href="https://www.rbth.com/history/333343-hijacked-train-devil-train-ride-to-nowhere" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Russia Beyond</a>.)

#Hlavní stránka #Zajímavosti #katastrofa #Rusko #šílenství

Publikováno: 12.2.2021

Incident, kterému novináři pak dali název „Ďáblův vlak“, se v Rusku odehrál v roce 2004. Jeden strojvůdce zešílel, přepral svého pomocníka a s těžkým nákladním vlakem vyrazil neznámo kam. O půlnoci 11. ledna 2004 nastoupila dvoučlenná posádka – vlakvedoucí a jeho pomocník – ve vlakovém depu nedaleko Moskvy do těžkého nákladního vlaku číslo 1908 a odjela směrem na Sankt Petěrburg. Byli v celém vlaku jen dva: jednatřicetiletý Eduard Gorčakov, hlavní strojvedoucí a čtyřiadvacetiletý Alexander Abdurachmanov, jeho pomocník. Co se tehdy odehrálo, popisuje server Russia Beyond. Posádka dostala zelenou a vyjela s vlakem do noci. Zanedlouho dispečera znepokojila nepředvídaná mimořádná událost. Když se vlak blížil ke stanici Kukol, dostal rozkaz zastavit a nechat projet nejdřív další těžký nákladní vlak. Pomocník Abdurachmanov oznámil, že rozkazu rozumí a vlak začal zpomalovat. Přesto ihned poté náhle zrychlil a projel stanicí vzdor signálu. Bylo to hrubé porušení dopravních předpisů, které hrozilo katastrofálními následky. Vlak zrychlil ještě víc a vydal se na divokou, nekontrolovanou jízdu blíže neurčeným směrem. Uvnitř kabiny bojovali dva muži o kontrolu nad vlakem. Abdurachmanov se pokusil znovu získat kontrolu a vlak zastavit, zatímco Gorčakov zrychloval. Gorčakov, v porovnání se svým asistentem větší a silnější muž, získal převahu a fyzicky pomocníka ohrožoval, takže ten se nakonec musel vzdát. Zrychlování pokračovalo a Gorčakov, kterému nic nebránilo, ignoroval starostlivé vzkazy znepokojeného dispečera. Když případ vyšetřovala odborná komise, dospěla k závěru, že Gorčakov trpěl "akutní bludnou psychózou s agresivními sklony". Osoba, která byla zodpovědná za bezpečnost cesty, se náhle stala hlavním bezpečnostním rizikem. Překvapivé bylo, že Gorčakov jen rok před incidentem úspěšně prošel rutinními odbornými vyšetřeními psychologických a lékařských komisí. Obě komise rozhodly, že Gorčakov je stabilní a vhodný pro náročnou práci. Nicméně pozdější vyšetřování odhalilo, že strojvůdce byl ve skutečnosti hluboce problémový muž, který trpěl neuspořádaným a nešťastným osobním životem a také přepracováním. Ve třiceti letech prošla Gorčakovova osobnost údajně drastickými změnami: náhle se stal oddaným věřícím v Boha a v té samé době opustil svou manželku kvůli jiné ženě. Ta ale byla novým partnerem rychle rozčarována a pár se rozešel jen měsíc poté, co se jim narodila dvojčata. "Eduard se mi změnil před očima. Nezajímalo ho nic jiného než fotbal a byl naprosto bezmocný v každodenním životě,“ řekla novinářům po incidentu. Při jedné příležitosti prý své ženě řekl: „Bůh pomůže.“ To když ho požádala o pomoc s dětskými plínkami. V kostele zbudilo Eduardovo chování také podezření, i když před incidentem nikdo nic nehlásil. Jeden z kněží, který s ním byl v kontaktu, řekl, že Gorčakov byl před dramatickou cestou v depresi. "Uvnitř něj zuřili démoni," řekl kněz. Naštěstí pro všechny byli dispečeři provozu schopni vlak znehybnit odpojením od napájení, což soupravu donutilo zpomalit a nakonec zastavit. Během šílené noční jízdy se tak nakonec nikomu nic nestalo. Když policie dorazila na místo, objevila hlavního vlakvedoucího na podlaze v pomateném stavu. Pozdější vyšetřování rovněž odhalilo četná porušení profesního řádu, k nimž došlo již před incidentem, včetně skutečnosti, že pracovníci skladu zakryli skutečnost, že Gorčakov přišel pozdě na směnu a musel podstoupit rutinní bezpečnostní procedury narychlo před jízdou. Vlak řízený touto nemocnou osobou ujel 40 kilometrů a dosáhl maximální rychlosti 95 kilometrů v hodině, což je pro těžký nákladní vlak nebezpečně mnoho. V tisku byla událost pak nazvána "Ďáblův vlak" a "Jízda nikam". (Zdroj: Russia Beyond.)