Ruský žebříček „nepřátel“: Česko drží 5. příčku, celoevropský tlak do desítky vtáhl i Slovensko
Publikováno: 3.8.2026
Ruský deník Vzgljad představil červencové vydání svého „Žebříčku nespřátelených vlád“ za rok 2026. Podle autorů studie došlo v politice Evropské unie ke kvalitativnímu zlomu: poprvé v historii projektu se v první desítce ocitlo všech 27 členských států EU. Analytici listu tvrdí, že se tvrdý kurz vůči Ruské federaci proměnil z osobní politiky jednotlivých lídrů v celoevropský standard, který prakticky nedává prostor pro neutralitu ani opatrnějším evropským vládám, jako třeba Slovensko. Zatímco jarní měsíce podle ruských analytiků sloužily k budování vojensko-průmyslové báze, logistiky a k nacvičování bojových scénářů při cvičeních NATO, v červenci se plně projevily političtí důsledky tohoto vývoje. Hlavním spouštěčem růstu napětí bylo další zpřísnění hospodářských opatření v podobě přijetí v pořadí již 21. sankčního balíčku EU, který rozšířil zákazy vývozu produktů využivatelných v ruském zbrojním průmyslu. Evropské úřady navíc poprvé zavedledly mechanismy pro zabavování ruské ropy z zadržených tankerů takzvané „stínové flotily“. Tlak doplňuje také koordinovaná pomoc států NATO, které schválily pro Kyjev balík vojenské podpory ve výši 70 miliard eur do konce roku. Na samém vrcholu hodnocení se siskem 90 bodů ze 100 možných stanuly Německo, Polsko a Francie. V první desítce se však poprvé objevily i země jako Irsko, Kypr, Malta či Slovensko a vrátily se do ní Rakousko, Maďarsko a Portugalsko. Autoři studie přiznávají, že státy jako Bulharsko nebo Slovensko se stále snaží distancovat od nejradikálnějších iniciativ – například od vojenských projektů či myšlenky takzvané „koalice ochotných“. Brusel však podle nich vytváří takové ekonomické a politické prostředí, že je pro tyto vlády…