Rusové ho trefili třikrát a on jel normálně dál. Pro takové chlapy uděláš cokoli, říká český dobrovolník
Publikováno: 20.1.2026
„Hele, podívej, trefil mě do d*žky FPV,“ říká ukrajinský voják Paša, který bojuje v Doněcké oblasti. Pro českého dobrovolníka Maca, je to jen další důvod, aby pokračoval v pomoci nejen jeho jednotce. „Ty kevlarové výztuže, které si montují do aut, jsou někdy hodně fajn, hned seženeme další,“ poznamenává s úsměvem. „Přijel jsem jenom na skok, podpořím dobročinné akce, vyzvednu pár věcí, i když jinak radši nakupujeme na Ukrajině. Vyjde to tam levněji a často to přijde dřív. Když už si Ukrajinci na bojišti o něco sami řeknou, platí, že včera bylo pozdě,“ konstatuje Mac. Pro ilustraci přidává nedávný zážitek bojového řidiče Paši z řad 24. samostatné mechanizované brigády krále Daniela, nyní bránícího Kosťantynivku. Zkušenosti, které popisuje, jsou podle Maca jasným důkazem, že o životě a smrti na ukrajinském bojišti často rozhodují zdánlivé detaily. Zrovna Paša, jehož čeština prozradí, že před válkou strávil čas i v České republice, to prý měl hodně divoké. A nejen v poslední době. „Auto, které šoféruje, je slepené z tolika různých dílů, že mu říkáme Frankenstein. Nikdo už neví, co to vlastně původně bylo za značku. Schytalo už spoustu dronů. A Paša spolu s ním,“ popisuje Mac s tím, že se díky tomu o tohle ukrajinském vojákovi traduje, že má kevlar pod kůží i on sám. O tenhle příběh od kamaráda se musím podělit.„Paša“ má zase jeden z těch dnů, kdy si na konci řekne: „Tohle už nemůže být jen štěstí.“Veze kluky – ženisty, tady jim říkají „pavučky“ (prostě ti, co staví obranu).