Ruští neonacisté možná zaútočí na některou z pobaltských zemí, píší britské noviny

<p><img width="962" height="640" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/beze-jmena-2.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Wikimedia Commons / CC BY 4.0" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/beze-jmena-2.jpg 962w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/beze-jmena-2-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/beze-jmena-2-768x511.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/12/beze-jmena-2-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 962px) 100vw, 962px" /></p><strong>Neonacistická paramilitární skupina Rusič složená z neonacistů, kteří se účastní války na Ukrajině již od roku 2014 na straně samozvaných republik a po letošní únorové invazi bojovali po boku ruské armády, oslovila své členy, aby poskytli vedení skupiny všechny informace, jež mají o vojenské činnosti Lotyšska, Litvy a Estonska. Západní rozvědky se obávají, že Kreml plánuje útok na Pobaltí.</strong> „Pohyb skupiny Rusič vyvolává obavy z nečestných polovojenských útoků na pobaltské země Lotyšsko, Litvu a Estonsko,“ píše se v článku v <a href="https://www.theguardian.com/world/2022/dec/11/neo-nazi-russian-militia-appeals-for-intelligence-on-nato-member-states" target="_blank" rel="noopener">The Guardian</a>. Podle <a href="https://t.me/s/dshrg2" target="_blank" rel="noopener">příspěvku</a> na telegramovém účtu skupiny, který zhlédlo více než 97 tisíc lidí, se doslova píše: „Vážení předplatitelé žijící v pobaltských zemích (Litva, Lotyšsko, Estonsko), žádáme vás o anonymní sdílení informací o přítomnosti následujících objektů na územích dočasných republik, jako jsou: 1. Vojenské jednotky. Nejlépe s číslem jednotky, vámi známou specializací tohoto útvaru, technikou, známými údaji zaměstnanců, s jejich pozicemi, údaji o příbuzných zaměstnanců (pokud jsou známy), údaji o osobní dopravě (značky, čísla, barva auta). 2. Umístění hraničních přechodů, sledovacích kamer, údaje o pohybu hlídek na ochranu státních hranic pobaltských států, pokud existují, údaje o vozidlech, a to jak oficiální, tak osobní. 3. Umístění komunikačních věží v pohraničních oblastech, bezpečnostní systémy, jsou-li známy. 4. Souřadnice skladů PHM v příhraničních oblastech, systém jejich ochrany.“ Podle The Guardian také neonacisté z jednotky Rusič apelují na získávání zpravodajských informací o členských státech NATO. Rusič je napojen na nechvalně známou Wagnerovu skupinu, která se v současné době snaží pro Putina dobýt ukrajinský Bachmut. Zdroje, s nimiž The Guardian hovořil, pod podmínkou anonymity uvedly, že tento „mimořádný“ krok neonacistů ze skupiny Rusič by mohl „poukazovat na rozčarování z Kremlu a frustraci z toho, jak Putinova válka na Ukrajině probíhá“. Podle těchto zdrojů by Putin mohl nad těmito svými krajně pravicovými polovojenskými organizacemi ztratit kontrolu, což vyvolává obavy z eskalace konfliktu, protože v případě napadení kteréhokoliv z pobaltských států by došlo k přímému napadení člena NATO. The Guardian uvádí, že „je nepravděpodobné, že by do této akce byl Kreml přímo zapojen“, ale spíše to „naznačuje fragmentaci v rámci ruského systému“. Zároveň však poznamenává, že nikdo neví, co by se stalo, kdyby Rusové „ztratili kontrolu nad podobnými polovojenskými skupinami“, které by začaly páchat „darebácké akce“, což by vedlo k eskalaci celé situace. „Otázka tedy zní: Jak velkou kontrolu nad nimi má skutečně Kreml?“ ptá se The Guardian.

#Hlavní stránka #Zprávy #Estonsko #Litva #Lotyšsko #NATO #Rusič #Rusko #rusko-ukrajinská válka #ruští neonacisté #Vladimir Putin

Publikováno: 12.12.2022

Neonacistická paramilitární skupina Rusič složená z neonacistů, kteří se účastní války na Ukrajině již od roku 2014 na straně samozvaných republik a po letošní únorové invazi bojovali po boku ruské armády, oslovila své členy, aby poskytli vedení skupiny všechny informace, jež mají o vojenské činnosti Lotyšska, Litvy a Estonska. Západní rozvědky se obávají, že Kreml plánuje útok na Pobaltí. „Pohyb skupiny Rusič vyvolává obavy z nečestných polovojenských útoků na pobaltské země Lotyšsko, Litvu a Estonsko,“ píše se v článku v The Guardian. Podle příspěvku na telegramovém účtu skupiny, který zhlédlo více než 97 tisíc lidí, se doslova píše: „Vážení předplatitelé žijící v pobaltských zemích (Litva, Lotyšsko, Estonsko), žádáme vás o anonymní sdílení informací o přítomnosti následujících objektů na územích dočasných republik, jako jsou: 1. Vojenské jednotky. Nejlépe s číslem jednotky, vámi známou specializací tohoto útvaru, technikou, známými údaji zaměstnanců, s jejich pozicemi, údaji o příbuzných zaměstnanců (pokud jsou známy), údaji o osobní dopravě (značky, čísla, barva auta). 2. Umístění hraničních přechodů, sledovacích kamer, údaje o pohybu hlídek na ochranu státních hranic pobaltských států, pokud existují, údaje o vozidlech, a to jak oficiální, tak osobní. 3. Umístění komunikačních věží v pohraničních oblastech, bezpečnostní systémy, jsou-li známy. 4. Souřadnice skladů PHM v příhraničních oblastech, systém jejich ochrany.“ Podle The Guardian také neonacisté z jednotky Rusič apelují na získávání zpravodajských informací o členských státech NATO. Rusič je napojen na nechvalně známou Wagnerovu skupinu, která se v současné době snaží pro Putina dobýt ukrajinský Bachmut. Zdroje, s nimiž The Guardian hovořil, pod podmínkou anonymity uvedly, že tento „mimořádný“ krok neonacistů ze skupiny Rusič by mohl „poukazovat na rozčarování z Kremlu a frustraci z toho, jak Putinova válka na Ukrajině probíhá“. Podle těchto zdrojů by Putin mohl nad těmito svými krajně pravicovými polovojenskými organizacemi ztratit kontrolu, což vyvolává obavy z eskalace konfliktu, protože v případě napadení kteréhokoliv z pobaltských států by došlo k přímému napadení člena NATO. The Guardian uvádí, že „je nepravděpodobné, že by do této akce byl Kreml přímo zapojen“, ale spíše to „naznačuje fragmentaci v rámci ruského systému“. Zároveň však poznamenává, že nikdo neví, co by se stalo, kdyby Rusové „ztratili kontrolu nad podobnými polovojenskými skupinami“, které by začaly páchat „darebácké akce“, což by vedlo k eskalaci celé situace. „Otázka tedy zní: Jak velkou kontrolu nad nimi má skutečně Kreml?“ ptá se The Guardian.