Ruští vojáci u Charkova odmítají bojovat, počty padlých se prudce zvyšují a lidé si marně stěžují v Kremlu

<p><img width="640" height="427" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/F202202272051801.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK/ABACA/AA/ABACA" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/F202202272051801.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/F202202272051801-300x200.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p><strong>Kvůli ztrátám utrpěným během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkovské oblasti odmítla podle <a href="https://www.pravda.com.ua/rus/news/2022/06/10/7351620/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ukrajinských zdrojů</a> bojovat ruská motostřelecká jednotka 1. armádního sboru v plném počtu.</strong> Podle zjištění ukrajinské rozvědky odmítají bojovat hlavně odvedenci z tzv. Doněcké lidové republiky a tzv. Luhanské lidové republiky, tedy z oblastí, které jsou okupovány Rusy a kde místní separatisté a kolaboranti vyhlásili mobilizaci a časti i násilím odvádějí místní muže do armády. Odmítání poslušnosti může mít důvod v tom, že počet padlých na ruské straně se zvyšuje a v současné době se již pohybuje mezi 15 až 20 tisíci mrtvých. S odvoláním na nejmenovaný bezpečnostní zdroj to napsal britský <a href="https://www.theguardian.com/world/2022/jun/10/russia-ukraine-war-what-we-know-on-day-107-of-the-invasion" target="_blank" rel="noopener noreferrer">The Guardian</a>. Ztráty tříměsíční agrese tak již mají převyšovat počet padlých z války v Afghánistánu, kde za devět let padlo 14 453 tehdy ještě sovětských vojáků. „U ruských ztrát se naše čísla pohybují mezi 15 tisíci a 20 tisíci mrtvými. To je změna oproti našim předchozím číslům, kdy jsme mluvili o asi 15 tisících mrtvých,“ sdělil Guardianu západní představitel, který si nepřál být jmenován. Podle ukrajinského generálního štábu jsou ruské ztráty vyšší a mají dosahovat až 31 700 mužů. Je však obtížně poskytnout přesnější čísla ohledně počtu obětí, protože Rusko ztráty oficiálně nezveřejňuje. Poslední přiznané číslo ztrát pochází z 25. března a tehdy ruská strana přiznala 1351 padlých. Zásadní rozdíl podle Guardianu spočívá v motivaci bojovníků. Zatímco Ukrajinci hájí svoji zem a jsou většinou velice dobře opevněni v obranných pozicích, Rusové jsou „čistými agresory“ okupujícími nepřátelské území. I proto je pro útok potřeba několikanásobná převaha vojáků. Válka v něčem podle vojenských analytiků dokonce připomíná boje první světové války. Rusové masivně dělostřelecky ostřelují ukrajinské pozice, odkud se obránci museli stáhnout a agresoři mohli o pár set metrů postoupit. I proto Ukrajina žádá po svých západních spojencích hlavně houfnice a raketomety s delším dostřelem, aby mohla ničit ruské dělostřelectvo. V Rusku také poměrně překvapivě<a href="https://storage.googleapis.com/istories/investigations/2022/06/09/million-zhalob-prezidentu/index.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> vzrostl</a> počet stížností na armádu. Během prvních letošních čtyř měsíců už do Putinovy kanceláře dorazilo 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany. A desetitisíce těchto stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce. Stížnosti prezidentovi se staly jediným způsobem, jak se něco dozvědět o nezvěstných vojácích, ale také jak vyjádřit nespokojenost s válkou. V Rusku totiž není možné proti válce jakkoliv protestovat. Za status na sociálních sítích, ale třeba i za plakát s hvězdičkami namísto písmen, či dokonce za knihu „Válka a mír“ hrozí až 15 let za mřížemi. Není tedy divu, že se i v sociologických průzkumech lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku.

Publikováno: 10.6.2022

ČTK/ABACA/AA/ABACA

Kvůli ztrátám utrpěným během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkovské oblasti odmítla podle ukrajinských zdrojů bojovat ruská motostřelecká jednotka 1. armádního sboru v plném počtu. Podle zjištění ukrajinské rozvědky odmítají bojovat hlavně odvedenci z tzv. Doněcké lidové republiky a tzv. Luhanské lidové republiky, tedy z oblastí, které jsou okupovány Rusy a kde místní separatisté a kolaboranti vyhlásili mobilizaci a časti i násilím odvádějí místní muže do armády. Odmítání poslušnosti může mít důvod v tom, že počet padlých na ruské straně se zvyšuje a v současné době se již pohybuje mezi 15 až 20 tisíci mrtvých. S odvoláním na nejmenovaný bezpečnostní zdroj to napsal britský The Guardian. Ztráty tříměsíční agrese tak již mají převyšovat počet padlých z války v Afghánistánu, kde za devět let padlo 14 453 tehdy ještě sovětských vojáků. „U ruských ztrát se naše čísla pohybují mezi 15 tisíci a 20 tisíci mrtvými. To je změna oproti našim předchozím číslům, kdy jsme mluvili o asi 15 tisících mrtvých,“ sdělil Guardianu západní představitel, který si nepřál být jmenován. Podle ukrajinského generálního štábu jsou ruské ztráty vyšší a mají dosahovat až 31 700 mužů. Je však obtížně poskytnout přesnější čísla ohledně počtu obětí, protože Rusko ztráty oficiálně nezveřejňuje. Poslední přiznané číslo ztrát pochází z 25. března a tehdy ruská strana přiznala 1351 padlých. Zásadní rozdíl podle Guardianu spočívá v motivaci bojovníků. Zatímco Ukrajinci hájí svoji zem a jsou většinou velice dobře opevněni v obranných pozicích, Rusové jsou „čistými agresory“ okupujícími nepřátelské území. I proto je pro útok potřeba několikanásobná převaha vojáků. Válka v něčem podle vojenských analytiků dokonce připomíná boje první světové války. Rusové masivně dělostřelecky ostřelují ukrajinské pozice, odkud se obránci museli stáhnout a agresoři mohli o pár set metrů postoupit. I proto Ukrajina žádá po svých západních spojencích hlavně houfnice a raketomety s delším dostřelem, aby mohla ničit ruské dělostřelectvo. V Rusku také poměrně překvapivě vzrostl počet stížností na armádu. Během prvních letošních čtyř měsíců už do Putinovy kanceláře dorazilo 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany. A desetitisíce těchto stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce. Stížnosti prezidentovi se staly jediným způsobem, jak se něco dozvědět o nezvěstných vojácích, ale také jak vyjádřit nespokojenost s válkou. V Rusku totiž není možné proti válce jakkoliv protestovat. Za status na sociálních sítích, ale třeba i za plakát s hvězdičkami namísto písmen, či dokonce za knihu „Válka a mír“ hrozí až 15 let za mřížemi. Není tedy divu, že se i v sociologických průzkumech lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace