S čerty nejsou žerty: ďábelský koncert Karla Heřmánka aneb Peklo bylo vymyšleno dobře
Publikováno: 8.9.2024
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Do roku 1989 natočil režisér Hynek Bočan (* 29. 4. 1938) v rámci své bohaté kinematografické a televizní tvorby jedinou pohádku: S čerty nejsou žerty (1984). Stála ale za to a dodnes patří k nejoblíbenějším, už jen pro hvězdné herecké obsazení. Jako pekelný kníže Lucifer XIV. v něm vévodí Karel Heřmánek (17. 10. 1947 – 24. 8. 2024) a právě z jeho úst zazní ve filmu vzhledem k ději logická, dnes ale asi nekorektní, krásně rouhačská věta: „Kam čert nemůže, tam nastrčí babu.“ Přitom ale on sám je jinak v příběhu zosobněním přísné morálky, principu neomylně trestajícího tam, kde to lidské v nás selhává. Jak bylo obsazení Karla Heřmánka důležité i z hlediska samotného vzniku filmu, o tom Bočan mluvil opakovaně, například v knižním rozhovoru s Jakubem Wehrenbergem Moje cesta zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty (2012). „Čerti pro mě byli naprosto nová zkušenost, nový žánr. Musím říct, že mi strašně pomohli herci, konkrétně Lucifer Karel Heřmánek. Byl první natáčecí den, řekl jsem ,kamera‘ a on začal řádit. Koukal jsem jako blázen, šel jsem za ním a řekl jsem mu: ,Karle, co to tady děláš? Ty jsi zešílel?‘ A on: ,Co je? To je čert! Co čert?! To je Lucifer! To takhle musím!‘ Tak jsem si řekl, že má asi pravdu, a už jsem jenom všechny ostatní tlačil k tomu Karlovi.“ Osoby a obsazení Ti ostatní, to byl především neuroticky sadistický a věčně opilý kaprál Petra Nárožného, snaživý popleta čert Vraník zvaný Janek Ondřeje Vetchého a mlynářský polosirotek Petr Máchal Vladimíra Dlouhého. Toho nechtěl vedoucí 4. dramaturgicko-výrobní skupiny…