S prostřelenými zády se plazil za hranice. Legendárního krále Šumavy dokázali komunisté zničit jen ve filmu
Publikováno: 13.3.2024
HISTORIE / Čtveřice mužů, schovávající se pod závojem tmy i šumavských stromů a křovisek překročí hranici do Československa. Nic nenasvědčuje tomu, že by toto měla být jejich poslední cesta. Král Šumavy tady zná každý kámen, každý drn, každý strom. Jenže pak ticho ohluší prudká střelba a Kilian Nowotny klesne k zemi, s ranou v zádech. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 začalo být na šumavské hranici rušněji než kdy dřív. Mířily k ní kroky desetitisíců lidí, kteří odmítali být součástí života v totalitní zemi nebo nechtěli jen tak čekat, až se stanou obětí třídní nenávisti. A nebyli jediní. Hranice tam a zpátky překračovali i takzvaní králové Šumavy. Odnepaměti tak lidé nazývali pašeráky, v těchto tísnivých časech se jimi navíc stávali muži, kteří navzdory smrtelnému nebezpečí pomáhali těmto lidem v nebezpečné cestě za svobodou. Vedli je těžko prostupným terénem, snažili se je chránit před zraky mužů zákona, mírnili jejich strach z neznámého. A jedním z nejúspěšnějších převaděčů, který doháněl komunisty k nepříčetnosti, byl i Kilian Nowotny. Pašerácké řemeslo Zvěsti o legendárním pašerákovi, českém Němci ze šumavských Starých Hutí nedaleko Vimperka, jménem Josef Nowotny, se nesly z Čech až daleko na území Bavorska. Do pašeráctví, činnosti staré jako lidstvo samo, zasvěcoval od útlého věku i svého synka Kiliana. Ten přišel na svět za mrazivého prvního prosincového dne roku 1905 a už ve svých devíti letech po boku otce šlapal po šumavských cestách a poznával skrýše, kam lze v případně nouze ukrýt zboží nebo i sebe. Malý chlapec nadšeně přebíral znalosti a dovednosti…