S Ruskem, či bez něj – věčné gruzínské dilema
Publikováno: 18.1.2025
KOMENTÁŘ / Parlamentní volby v Gruzii proběhly 26. října 2024. Byly očekávány s velkou nervozitou a nesly, jako už tolikrát, podtext určité osudovosti. Ta Gruzii provází od doby, kdy se na Kavkaze objevilo jako mocenský hráč Rusko, tedy zhruba od 18. století. Je Rusko ochráncem pravoslavných národů, nebo cynickým imperialistickým tyranem? Gruzínská společnost v tomto ohledu nikdy nebyla jednotná a v posledních dekádách dostala tato rozpolcenost i nádech generačních sporů. Ale nebudeme se nořit do dávné historie, máme ještě v živé paměti podstatně čerstvější událost, která opět ukázala, jak nemilosrdně Rusko dokáže prosazovat svoje (imperiální) zájmy. Mnozí si ještě vzpomenou na několikadenní letní válku v roce 2008, kdy do Gruzie vtrhla – pod záminkou sporu v Jižní Osetii – ruská armáda. Tento Damoklův meč visí nad Gruzií neustále a s tím, jak po roce 2012 „druhý Putin“, mnohem agresivnější a nedemokratičtější, nabývá na síle, je stále ostřejší. Rusko získané neopuští Rusko se Gruzie nevzdá. To bylo zřejmé i po celou dobu vlády prozápadního prezidenta Michaila Saakašviliho (2004–2007 a 2008–2013). Saakašvili se vůči Rusku vymezoval velmi ostře, především v souvislosti s ruskou podporou odštěpeneckých států Abcházie a Jižní Osetie, které chtěl přivést zpátky pod gruzínskou svrchovanost. Tento cíl se mu z mnoha důvodů nepodařilo naplnit, třebaže však došlo dokonce i na výše zmíněnou krátkou válku, v níž se ruská vojska dostala až na okraj Tbilisi, nikdy z prozápadního kurzu neuhnul. Je dobře známo, že vztahy mezi Vladimírem Putinem a Saakašvilim dosahovaly až roviny osobní nenávisti. Situace se nezlepšila ani poté, co se ruským…