S ruským exilem musí Evropa zacházet opatrně a do jeho sporů se raději nemíchat, soudí estonská novinářka
Publikováno: 13.9.2023
Evropané by měli umožnit svým zemím, aby hostily svobodnou debatu ruských emigrantů 21. století. Měli by však odolat pokušení považovat emigranty za kanály, které mají vliv na reformu Ruska, doporučuje estonská novinářka Kadri Liik na stránkách European Council of Foreign Relations. Podle Kadri Liik je život uprchlíka vždy obtížný a být ruským emigrantem v Evropě je dnes zvláště náročné. Bývají někdy obviňováni z války, proti které se postavili. Této vině se mohou bránit, nebo ji přiznat a pokusit se ji odčinit, ale v každém případě toho moc nezmohou. A to, co jsou schopni udělat, se nevyhnutelně ukáže jako nedostatečné, protože je těžké přesvědčit Evropany, že ruská společnost nenese vinu na Putinově válce, a nikdy se nelze omluvit natolik, aby ze sebe lidé setřásli vinu. Některé oportunistické typy přijíždějí s pocitem práva na hledání nového života a skončí zklamáni chladným přijetím. Všichni časem ztrácejí kontakt s domovem a zároveň se nikdy zcela nevyrovnají světonázoru svých nových sousedů. Politicky motivovaný exodus Rusů do Evropy začal pozvolna kolem roku 2012 (to se Putin vrátil do prezidentského úřadu) a v posledním roce a půl dramaticky zesílil. Exulanti přicházejí s celou plejádou názorů. Někteří byli proti Putinovi od počátku, jiní pro jeho systém a pak propadli rozčarování nebo upadli v nemilost. Jsou tu jistě i ti, kteří ve skutečnosti vůbec neutekli, ale byli mezi uprchlíky nastrčeni ruskými speciálními službami. Kadri Liik konstatuje, že Evropanům a Evropské unii chybí společná politika vůči vysídlencům, každá země se tady chová jinak a někde…