S trestáním spolupráce s cizí mocí vláda v Senátu zřejmě narazí. Rakušan návrh hájí

#Domácí

Publikováno: 22.1.2025

Návrh trestného činu "vyzvědačství", jak se také zjednodušeně označuje, nevznikl přímo na vládě. Předložil ho poslanec STAN Martin Exner. Za plánem ale stojí vládní koalice a také tajné služby společně s policií. Všichni svorně tvrdí, že takový trestný čin je nutné v zájmu bezpečnosti Česka schválit co nejdříve. 

Proto ho také "přilepili" k novele zákona zvaného Lex Ukrajina. Jde o normy týkající se původně pomoci uprchlíkům z Ukrajiny v Česku, ale i dalších - více či méně souvisejících problémů.

Návrh ovšem vzbuzuje polemiky a velké emocí, což se nyní ukazuje i v Senátu. Když Aktuálně.cz před středeční schůzí horní komory zjišťovalo, zda návrh projde, většinou zaznívalo, že s největší pravděpodobností ne.

"Myslím, že to neprojde. Hlasování našeho klubu nebude jednotné. Už o tom řadu dnů diskutujeme s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Ale spíš se to vrátí do Poslanecké sněmovny," prohlásil předseda klubu Starostů Jan Sobotka.

On sám přitom návrh podporuje. "Jsem přesvědčený, že je to věc potřebná. Nyní je rozdíl mezi špionáží a vyzvědačstvím. Toto je měkká forma, takže my nemáme ani možnost vyslechnout člověka, který z nějakých podivných důvodů mapuje naše životy, fotografuje naše objekty, možná se zabývá i mapováním strategických objektů. Není to špion, ale najatý člověk, na kterého má sloužit trestný čin vyzvědačství. Jsem přesvědčený, že toto v zákoně chybí," dodal Sobotka. Neobává se toho, že by mohlo dojít ke zneužití paragrafu, jak tvrdí někteří kritici.

Že ale bude mít návrh v Senátu problém, očekával také předseda největšího senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. "Náš klub nebude určitě hlasovat jednotně, mezi kolegy jsou na tento paragraf různorodé názory. Senátoři, kteří jsou proti, nám například říkají, že takový paragraf je hodně vágní. Já s tím problém nemám, nemyslím, si, že je návrh vágní," řekl Nytra. 

Formulace je příliš široká, míní Marvanová

Zcela proti jsou senátoři hnutí ANO, což těsně před hlasováním potvrdila Jana Mračková Vildumetzová. "Budeme hlasovat pro vrácení celého návrhu zákona poslancům. Není důvod, abychom takový paragraf nyní schvalovali, měl by být mimo jiné jinak formulovaný, protože takto ho lze zneužít," tvrdí.

"Velmi se mi nelíbí ani to, že ministr vnitra Vít Rakušan nepřišel do výboru, který byl garanční pro projednání Lex Ukrajina VII. Nebyl tam ani jeho náměstek či vrchní ředitel. Vůbec nerozumíme ani tomu, že nový trestný čin byl k tomuto zákonu přidělaný dodatečně jako přílepek," prohlásila.

V čele kritiků stojí v Senátu především senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Ta má sice blízko k vládě, zároveň ale někdy jedná proti koaličním stranám. "Zrádnost nového paragrafu spočívá především v tom, že jeho formulace je natolik široká, že vůbec nevysvětluje, co se myslí 'neoprávněnou činností pro cizí moc'," namítá.

"Podle znění paragrafu jde o jakoukoli činnost, i tu, která je v souladu se zákony. Trestnou z toho dělá jen úmysl, což je subjektivní vztah jednající osoby k její činnosti. To znamená, když totéž dělají dvě osoby, trestné je to podle toho, jaký poměr ke státním zájmům ta osoba má," míní. Podle svých slov byla překvapena, že vládní poslanci něco takového podpořili.

Ministr Rakušan však návrh hájí. "Na znění tohoto paragrafu se shodují všechny tři tajné služby, všechny chtějí, aby tato skutková podstata byla definována. Není to ničí hra, je to reakce na objektivně existující skutečnost, na bezpečnostní situaci, která v České republice v současné době je," prohlásil nedávno ve sněmovně.

Také Martin Exner, který návrh předložil společně s Rakušanem nebo ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, o nutnosti paragrafu nepochybuje. "Trestní zákoník ve své stávající podobě neobsahuje specifický trestný čin, který by postihoval neoprávněnou činnost pro cizí moc prováděnou na území České republiky v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíž zájmů se Česká republika zavázala," argumentuje.

Cizí mocí se myslí podle něj každý stát mimo Česko bez ohledu na postoje, jaké k Česku zaujímá, a nadnárodní organizace sdružující několik států, například vojenská nebo jiná uskupení. "Cizí moc zde představují orgány a instituce cizího státu nebo nadstátní organizace reprezentované jejich pracovníky," podotkl.