Samolibí kazatelé a frackové. Spor o prezidenta obnažil patologickou sedlinu vládní arogance
Publikováno: 14.4.2026
GLOSA / Hádka o prezidentovu účast na summitu NATO, která je jinak v demokratických systémech asi jen stěží představitelná, dokladuje, kdo v Babišově koalici skutečně zasedl. Nejenže se jedná o zcela nekompetentní lidi, ale oni nám nadto chtějí ukázat, že jsou něčím víc než my. Jednají pouze z pozice síly při vědomí vlastní nedotknutelnosti. A mnozí z nich stačí ještě poklonkovat Putinovu Rusku. Kdo sleduje spor o to, v jaké sestavě pojede česká delegace na červencový summit Severoatlantické aliance v turecké Ankaře, zřejmě jen kroutí nevěřícně hlavou. Nepustit prezidenta republiky, generála, který byl předsedou Vojenského výboru NATO, na vrcholné mezinárodní setkání, je skutečně výraz lidské ubohosti A navíc se týká tématu, k němuž má Pavel jako voják rozhodně co říct. Obskurních figurek se sebevědomím, neodpovídajícím skutečným schopnostem, je u povolebních mocipánů skutečně mnoho. Ministr zahraničí Petr Macinka nemá žádný nadhled, neumí ustoupit, protože to vždy bere jako vlastní prohru, a zřejmě si léčí na hlavě státu své staré mindráky. Stejně to tak má i Filip Turek, z leknutí vládní zmocněnec. O Jaroslavu Foldynovi je asi škoda hovořit, stejně tak o Miroslavu Ševčíkovi. Nicméně okopávat kotníky nejvyššího ústavního činitele mohou jen frackové, jimž se doma nedostalo lekcí slušného vychování. Vláda používá zcela liché argumenty, které se nedají brát vážně. Pokud by Babiš a spol. prezidenta Pavla na summit pustili, prý by kritizoval vládu za to, že snižuje obranné výdaje. A to by nebylo přece v souladu s vládní pozicí. Jenže jak mohou koaliční činitelé vědět, co by tam Pavel opravdu říkal?…