Šance na příměří v obchodní válce se tenčí. Čína může na USA "zaútočit" drahými kovy
Americký prezident Donald Trump chce od září uvalit nové sankce na čínské zboží. Peking ale pravděpodobně ve sporu neustoupí.
Publikováno: 9.8.2019
Čína zastavila dovoz amerických zemědělských produktů a v budoucnosti může naopak ukončit nebo omezit export drahých kovů do Spojených států. Tedy suroviny, kterou by americké firmy měly problém sehnat jinde.
Jde o kovy, které potřebují například výrobci chytrých telefonů, obrazovek nebo lékařských přístrojů. Osmdesát procent z těchto vzácných kovů - například dysprosium nebo ytrium - dováží USA právě z Číny, v níž se nacházejí největší naleziště na světě.
Co ale Čína určitě nezastaví, je dovoz letadel Boeing, protože za ně náhradu nemá.
Maďarský sinolog a expert na Čínu Tamás Matura, který působí na Korvínově univerzitě v Budapešti, deníku Aktuálně.cz popisuje, že v tuto chvíli už nevidí velké šance na kompromis v obchodní a měnové válce mezi Washingtonem a Pekingem.
Podle něj si čínská vláda připadá být jistá svým postojem a přesvědčená, že je v dobré pozici. Zdůrazňuje, že nejnovější ekonomická data takovému postoji odpovídají. V červenci meziročně vzrostl čínský export o 3,3 procenta. "Vypadá to, že americká cla zatím nemají na čínskou ekonomiku velký dopad. Číňané vědí, že Trump musí voličům vykázat nějaké výsledky, protože se volby blíží. Ale i čínský prezident Si Ťin-pching je doma pod tlakem a ani on nemůže ukázat slabost. Osobně se domnívám, že Peking bude neústupný," upozorňuje Matura.
Neohrožená komunistická strana
Maďarský sinolog si zároveň nemyslí, že by případné ekonomické problémy plynoucí ze sporu s USA ohrozily postavení vládnoucí Komunistické strany Číny.
"Zpomalením růstu populace už vysoký ekonomický růst není tak podstatný jako dříve. Strana už před lety stanovila jako cíl mírnější hospodářský růst a snížila v tomto směru očekávání obyvatel," vysvětluje s tím, že i běžní Číňané si myslí, že nižší růst je v dlouhodobé perspektivě lepší. "Myslím si, že postavení a legitimita Komunistické strany Číny nebudou v dohledné době ohroženy, pokud nenastane nějaký totální ekonomický kolaps," soudí maďarský sinolog.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku čínská ekonomika rostla o 6,2 procenta, což je nejhorší výsledek za uplynulých třicet let. Kvůli nejistotě související s obchodní a měnovou válkou s USA firmy s novými investicemi v Číně váhají.
Armáda v Hongkongu by poškodila image Číny
Častá tvrzení, že Číňané - zejména mladí - jsou apolitičtí, považuje Matura za mýtus. "Číňané se velmi zajímají o politiku a mají jasné názory na vládu a vládní politiku. Nicméně vzhledem k podmínkám, které v zemi panují, jen výjimečně diskutují otevřeně a na veřejnosti," říká.
S tím naopak kontrastuje situace v Hongkongu, kde statisíce lidí demonstrují proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny. Protestující také požadují odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové a obecně demonstrují proti sílícímu vlivu Pekingu.
Tamás Matura však neočekává, že by Peking poslal do Hongkongu armádu, aby protesty potlačila.
"Samozřejmě že čínská armáda má kapacitu na to, aby demonstrace v Hongkongu ukončila. Ale Peking s něčím takovým nepočítá. Takové násilí v ulicích Hongkongu by bylo velkou ranou pro globální image Číny a to si samozřejmě v Pekingu dobře uvědomují," říká expert.
Na základě britsko-čínské dohody o předání Hongkongu z roku 1997 Peking slíbil, že zachová stávající systém v Hongkongu nejméně padesát let. Lhůta tedy uplyne za osmadvacet let - v roce 2047.