Schodek, skeptici a úspěch. Ukazuje se, že je vláda v myšlence konsolidace veřejných financí zajedno
Publikováno: 14.1.2024
KOMENTÁŘ / Když přišla vláda na konci roku 2022 s návrhem rozpočtu na další rok, opozice na ní nenechala nit suchou. Bývalé ministryni financí za hnutí ANO například vadilo, že vláda málo konsoliduje. Na druhou stranu burcovala, že pomoc občanům (například s cenami energií) je nedostatečná a růst penzí nízký. Úpravu valorizace penzí nakonec opozice napadla u Ústavního soudu. „Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě.“ Takto komentovala státní rozpočet na rok 2023 Alena Schillerová ještě v dubnu téhož roku. V červnu pak tvrdila, že plánovaný schodek rozpočtu (295 miliard) již není v žádném případě dosažitelný a že by měl ministr Stanjura okamžitě rezignovat. Rozpočet však nakonec skončil schodkem o 6,5 miliardy nižším, než bylo plánováno. Neumí snad Alena Schillerová počítat? Ne tak docela. Je potřeba zmínit, že plnění rozpočtu v průběhu loňského roku připomínalo pomyslnou sinusovku, kdy saldo v prvním pololetí šlo do záporu a v květnu činilo kumulovaně minus 271,4 miliardy korun. V polovině roku se ale trend obrátil a kladná plnění výsledek „vyrovnala" až na konečných 288,5 miliardy korun. Ze struktury rozpočtu a ekonomické situace (energetické balíčky, valorizace penzí apod.) ale muselo být opozici jasné, že plnění rozpočtu bude takovou podobu mít. Dá se tedy říci, že Schillerová spíše strašila, než předkládala analýzou podložené argumenty. Nyní již k číslům. Na výdajové stránce se oproti roku 2022 nejvíce vynakládalo na starobní důchody – o 97 miliard více (celkově 685 mld.). Kompenzace vysokých cen energií pak stát přišly na dodatečných 58 miliard korun (celkově 76…