Scholzing 2.0. Jak se Německo vyřadilo z rozhodování o obraně Evropy
Publikováno: 24.8.2024
KOMENTÁŘ / Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) v tandemu s ministrem financí Christianem Lindnerem (FDP) zařídili zmrazení německé vojenské pomoci Ukrajině. Napříště se počítá s financováním dodatečné pomoci pouze prostřednictvím půjčky od skupiny G7. Dochází k tomu bohužel v okamžiku, kdy by Berlín vzhledem k nejistým dopadům nadcházejících amerických voleb na zahraniční a bezpečnostní politiku měl hrát klíčovou roli v organizování evropské pomoci Kyjevu, potažmo v obraně kontinentu. Bezpečnostní analytik Fabian Hoffmann z Univerzity v Oslu formuloval klíčovou otázku s brutální přímočarostí: Pokud Německo „nedokáže“ najít v v bezmála pětisetmiliardovém rozpočtu 3 miliardy eur na vojenskou pomoc Ukrajině bojující o přežití, jak vůbec chce, aby mu Moskva věřila, že bude v případě potřeby ze všech sil bránit smluvní partnery v NATO? Krátká odpověď zní, že vše uvedené je podprůměrnému lokálnímu politikovi z Hamburku, který dělal ve městě prapodivné kšefty s Rusy a Číňany a božím dopuštěním se pak stal šéfem spolkové vlády, v zásadě jedno. Stará se o své postavení ve straně, které by potenciálně mohl ohrozit úspěšný a aktivní ministr obrany Boris Pistorius, a o šance získat hlasy těch Němců, kteří na evropskou bezpečnost kašlou. Objevuje se i spekulace, že při rozhodnutí o zmrazení pomoci sehrála roli kauza údajného ukrajinského útoku na plynovod Nord Stream 2. Tomu ale lze věřit jen v případě, že bychom předpokládali, že ještě neuzavřené vyšetřování jednoho incidentu může mít zásadní dopad na celou bezpečnostní politiku a strategii SRN. A vedle toho takové vysvětlení ignoruje fakt, že Scholz s Lindnerem…