Se střepinami v těle či pod pásy tanků. „Bratrská pomoc“ rozsévala smrt
Publikováno: 21.8.2023
Sovětská hlídka vyzývá blížící se auto v Jedovnické ulici v Brně-Líšni, aby neprodleně zastavilo. Devětadvacetiletý elektrikář Viliam Debnár onoho osudného odpoledne 21. srpna 1968 právě veze domů z chaty svého pětiletého syna. Chystá se uposlechnout, podle vojáka však ne dost rychle. Ten proto sáhne po zbrani a zahájí palbu. Debnár na místě umírá. Okupant ale střílí dál, dokonce i po přivolané sanitce. Malý chlapec zůstává v autě s mrtvým otcem déle než hodinu, než se mu konečně podaří utéct a schovat se v nedaleké cihelně. Noc na 21. srpna 1968. Přes československé hranice se převalila armáda pěti států Varšavské smlouvy a zadupala všechny naděje pražského jara do země. Přinesla marnost, zoufalství a spoustě nevinným obyvatelům i neštěstí, či dokonce smrt. Především v prvních dnech a týdnech okupace, kdy v Češích a Slovácích nejvíce planula zloba a odpor vůči ohromující přesile, byly ztráty na životech nejvyšší. Tělem proti tankům Před kolonu postupujících tanků se té noci neohroženě postavil sedmadvacetiletý Petr Fridrich z Ústí nad Labem. Neozbrojený si stoupl doprostřed silnice a rozpřáhl zeširoka ruce. První tank se mu skutečně podařilo zastavit. Když pak ale ustoupil ke krajnici, tanky se opět rozjely. Jeden z nich ho zachytil pásem a způsobil mu smrtelná zranění. Stal se tak zřejmě vůbec první obětí nešťastných srpnových událostí. Na okraji Jihlavy se pokusil vlastním tělem zastavit maďarské jednotky i jedenačtyřicetiletý Václav Frydrychovský. Jeden z obrněnců ho však srazil a těžce zranil, krátce nato Frydrychovský zemřel. Ve slovenském Zvolenu si lehl přímo před projíždějící sovětské tanky osmatřicetiletý Jozef…