Se svobodou nesmíme handlovat. Ani s naší bezpečností
Publikováno: 21.8.2024
KOMENTÁŘ / Letos to je 56 let, co přes naše hranice vtrhla půlmilionová armáda a do oken obytných domů v našich městech mířily hlavně sovětských tanků. Šok a zděšení po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se bezprostředně dotknul generace mých rodičů a prarodičů. Sled událostí, který kritické srpnové dny následoval, zásadním způsobem ovlivnil na další více než dvě desetiletí jejich životy. Jako příslušník generace narozené v druhé polovině 80. let, tedy krátce před samotným pádem Železné opony, jsem měl to štěstí, že moje vzdělávání nebylo dotčeno komunistickou propagandou a mojí pozdější kariéru neurčoval kádrový profil. Historie srpna 1968 se mě přeci jen velmi silně dotýká. Představuje součást paměti lidí, kteří mě jako mladého člověka formovali. Představuje také součást paměti lidí, z nichž mnozí působí jako diplomaté a klíčoví odborníci na bezpečnost a se kterými jsem spolupracoval už jako člen Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a nyní úzce spolupracuji v rámci výkonu své funkce ministra zahraničních věcí. Srpen 1968 představuje součást historie a kultury, ve které jsem vyrůstal, a které jsem součástí. Zkušenost srpnové invaze a následné normalizace se proto nevyhnutelně promítá do naší středoevropské perspektivy, kterou zastáváme při jednání s našimi spojenci. Perspektivy, kterou rozumíme naléhavosti pomoci Ukrajině a skrze kterou vysvětlujeme našim spojencům v EU a NATO naše bezpečnostní zájmy. Význam naší svobody Připomínka srpna roku 1968 je pro nás klíčová, protože nám připomíná význam naší svobody. Ukazuje nám totiž kontrast, jaké to je, o svobodu přijít. I proto je potřeba o těchto dějinných událostech ve veřejném prostoru mluvit, otevírat je a hledat v nich ponaučení. V roce 1968…