Šedá eminence tahající za nitky. Británii navždy mění Johnsonův "geniální rusofil"
Stratég Dominic Cummings zásadně ovlivnil výsledek brexitového referenda, nyní se stal důležitým členem týmu britského premiéra.
Publikováno: 13.8.2019
Britská média o Cummingsovi hovoří jako o jedné z nejvíc fascinujících osobností ostrovní politiky. Bývalý premiér David Cameron ho dokonce nazval "kariérním psychopatem". Jeho podporovatelé i odpůrci se přitom shodují na jedné věci - s Cummingsem není snadné spolupracovat ani mu rozumět.
Bývalý šéf kampaně za odchod země z EU se díky své nové roli stal jedním z hlavních architektů brexitu. Společně s Michaelem Govem, svým bývalým nadřízeným z britského ministerstva školství, mají od Johnsona pověření připravit zemi na to, že 31. října odejde z EU. A to bez ohledu na okolnosti, tedy možná i bez jakékoliv dohody s evropskou sedmadvacítkou.
Sám Cummings je euroskeptik z přesvědčení, shodují se novináři a lidé z jeho okolí. "Je chytrý… A chce, aby euroskeptici v nadcházející bitvě bojovali jako povstalci proti establishmentu, který považuje za převážně proevropský," napsal týdeník The Economist jen několik měsíců před brexitovým referendem v červnu 2016, jehož výsledek Cummings významně ovlivnil.
Nebyl to přitom první případ, kdy svou cílevědomost, intuici pro způsob, jak vést kampaň, i odhodlání měnit zaběhnuté pořádky využil ve snaze svou zemi oddálit od EU. Už na přelomu tisíciletí vedl jako tehdy osmadvacetiletý muž kampaň nazvanou "NE". Ta bojovala proti nahrazení britské libry eurem.
Bismarck a matematika
Cummings už roky píše vlastní blog, ze kterého je možné vyčíst jeho motivaci pro podporu brexitu i zájmy a plány do budoucna. "Brexit donutí lidi přemýšlet. Místo toho, aby jen setrvávali ve strnulosti s mrtvým mozkem, jako to bylo posledních 20 let," těší se například na stav britského úřednictva po odchodu Británie z EU.
Dominic Cummings je rusofil a milovník ruské literatury, který nenávidí byrokracii a je přesvědčen o tom, že EU směřuje k zániku. Rád by proto reformoval celou britskou politickou scénu a společnost, aby byly založené na principu inteligence a schopnostech jednotlivců.
Zaníceného obdivovatele Otty von Bismarcka - politika, který v 19. století sjednotil Německo "krví a železem" - inspiruje vojenský princip takzvané Auftragstaktik. Podle té mají podřízení být instruováni jen prostřednictvím jednoduchých a jasných příkazů.
Absolvent prestižní Oxfordské univerzity se během let stal známým svým nedostatkem trpělivosti při spolupráci s lidmi, které považuje za málo chytré. A brexit by podle něj měl být prostředkem k tomu se jich ve státní správě zbavit.
Cummings se proti nařčením, že takovým přístupem narušuje demokratické principy vlády, brání. Považuje se za bojovníka proti extremismu, který se snaží navrátit veřejnosti důvěru v politický systém. Jak připomíná server Politico, i kdyby o svých záměrem přesvědčil Johnsona, pro jakoukoliv zásadní změnu by vláda potřebovala stabilní většinu v dolní sněmovně. A tu nejen konzervativci, ale žádná další politická strana momentálně nemají.
Sovětská propaganda
Šéfem kampaně za brexit se Cummings stal v říjnu 2015, tedy hned po jejím vzniku. Britská média mu připisují autorství úspěšného hesla Take back control (Vzít si zpět kontrolu) a nápadu s červeným autobusem se zavádějícím sloganem slibujícím 350 milionů liber týdně na systém veřejného zdravotnictví, které by Británie údajně získala odchodem z EU.
Svou práci na kampani vzal velmi zodpovědně. Vystudovaný historik se sám doučil pokročilou matematiku, aby chápal její nejsložitější oblasti, jako jsou teorie pravděpodobnosti nebo výpočty předpovědí. Do týmu, v němž byl nejstarší, povolal experty, kteří měli na starosti správnou práci s daty.
Právě pečlivou práci se statistikami v kombinaci s vhodně zvolenými postupy převzatými z psychologie považuje Cummings za budoucnost politické komunikace. V roce 2016, tedy ještě před brexitovým referendem, se také nechal slyšet, že kampaň by si mohla "vypůjčit nápady a metody od sovětské propagandy". Právě způsob, jakým Cummings a jeho tým spolupracovníků nakládal s osobními daty občanů, se stal po referendu předmětem kritiky.
Cummings přitom není jediným z kampaně za brexit, kdo dostane od Johnsona práci. Rob Oxley a Lee Cain, kteří pracovali na mediální komunikaci, přešli na podobné pozice v týmu premiéra.
Konzervativcům jsou lidé jedno
Podle britského listu The Guardian, který je tradičně na opačné straně politického spektra než britští konzervativci, existují tři možná vysvětlení pro to, že se Cummings dostal do tak důležité pozice.
Johnson se buď kromě brexitu připravuje zároveň na parlamentní volby a nechce, aby Cummings pracoval pro jeho politického konkurenta Nigela Farage a jeho Stranu brexitu. Nebo premiér Cummingse považuje za fanatika a věří, že někdo takový je potřeba k vyvedení země z EU bez dohody. Třetí možností podle deníku pak je, že naopak pozitivně hodnotí jeho neotřelé nápady, které budou Britové po brexitu potřebovat.
Ačkoliv Cummings sám není členem žádné strany, do služeb konzervativců se dal již podruhé. V roce 2002 byl jejím hlavním stratégem pod vedením Iaina Duncana Smithe. Po osmi měsících ale skončil kvůli sporům se zastánci tradičních metod ve straně. Svého šéfa Smithe následně označil za "nekompetentního".
Před dvěma lety navíc Cummings neváhal konzervativce kritizovat. "Lidé si myslí, že konzervativní stranu vedou lidé, kteří se v podstatě nestarají o lidi, jako jsou oni. Znám hodně konzervativních poslanců a je mi z toho smutno, ale myslím, že většina těch lidí má pravdu," prohlásil.
Svými postoji se zásadně liší i od dalších zastánců brexitu. Není proti migraci a naopak v minulosti podpořil vyhlášení ještě dodatečného referenda o odchodu země z EU, které by dalo lidem příležitost rozhodnout, jakou podobu brexitu by upřednostnili.