Sedmnáctiletého Danyla zabily ruské rakety. A další přilétaly, když se konal jeho pohřeb
Publikováno: 2.5.2025
REPORTÁŽ / Ticho kyjevského krematoria přerušila varovná siréna. Mobilní telefony zněly výstražnými signály, přesto se v zaplněném sále nikdo nepohnul. V pondělí 28. dubna se v ukrajinské metropoli sešly stovky lidí, aby se rozloučily se sedmnáctiletým Danylem a jeho rodiči. Danylo byl srdcem sídliště ve čtvrti Svjatošin. Jeho příběh rychle překročil hranice města a zasáhl srdce lidí po celém světě. Deník FORUM 24, díky spolupracovníkovi přímo v Kyjevě, přináší reportáž z události, která symbolizuje bolest země zmítané válkou. Den útoku — 24. dubna, 0:00 „Bylo to opravdu blízko,“ řekla mi moje blízká kamarádka doma v Kyjevě poté, co jsme oba zaslechli výbuchy. Do krytu jsme už nedoběhli. Bylo bezpečnější zůstat na chodbě bytu, kde nejsou okna, díky čemuž je místo alespoň relativně chráněné před tlakovou vlnou i střepinami. Na telefonu jsem sledoval aplikaci monitorující letecké útoky. Upozornění bylo jasné: na Kyjev míří balistické rakety. Nad městem v té chvíli kroužily také drony, které zahltily ukrajinskou protivzdušnou obranu. V jednu chvíli jsem se dostal do svého pokoje a z okna jsem zahlédl něco, co připomínalo padající hvězdu – a o chvíli později se ozval mohutný výbuch. Byla to právě balistická raketa. „To bylo někde za námi,“ konstatovala kamarádka. V tu chvíli jsme ještě netušili, že jedním ze zasažených míst byla právě čtvrť Svjatošin. O pár minut později se v telegramových kanálech začaly objevovat výzvy pro zdravotníky a záchranné týmy. Brzy ráno už bylo jasné: ničivý zásah srovnal se zemí celý obytný blok. Pod sutinami zůstali uvězněni lidé, včetně sedmnáctiletého Danyla a…