Šéf nemusí všechno vědět nejlépe, napadlo ruského spisovatele. Jen aby nevypadl z okna
Publikováno: 19.8.2023
NÁZOR / Kult osobnosti k režimům řízeným z Moskvy patří odnepaměti. V minulém století to občas mělo krátké chvíle oddechu, když byl nějaký soudruh odstraněn, nebo sešel věkem. Pak chvíli trvalo, než se vybudoval kult nový. V 21. století si i Vladimir Putin vystavěl image své geniality a nenahraditelnosti. Od jeho třetího funkčního období v Kremlu už se to vystupňovalo k nesnesitelnosti a trapnosti. Invaze na Ukrajinu vybičovala "vlastence" nebývalou měrou. Z Putina je "vrchní velitel". Když se nedaří, svede se to na někoho jiného. Teď se ovšem nedaří hodně a radikálové volají po hledání a trestání vnitřních nepřátel. Výsledkem je atmosféra, která občas mírně znepokojí i některé oddané poddané. Spisovatel a historik Andrej Polonskij teď dokonce v článku na webu Vzgljad zapochyboval, jestli atmosféra strachu je skutečně to pravé a jestli je to nejlepší způsob, jak slepit občanstvo dohromady. Jestli si to skutečně idealisticky myslí, nebo je to pokusný balónek vypuštěný nějakou klikou, to samozřejmě v dnešním Rusku nemůžeme vědět. Internetové stránky, kde svůj text publikoval, jinak neustále hlásají ruská vítězství, takže se divíme, že ruská armáda už není zase před Berlínem. Polonskij nejdřív vysvětluje, jak je doba skutečně těžká. Nepřátelská propaganda podle něj podniká nechutné útoky a "pátá kolona taky". Kdo je dnes uvnitř Ruska "pátá kolona", když všichni odpůrci režimu jsou už buď v lágru, nebo v exilu, není jasné. Podezřelý je nejspíš každý, kdo nejásá. Autor si všímá, že "se občas začíná mluvit o potřebě represe" a "používají se zkušenosti z Velké…