Sekvojovce v Severní Americe napadl kůrovec. Vědci jsou z uhynulých obrů znepokojení
Staré a vysoké sekvojovce, které jsou díky vylučovaným látkám odolné proti škůdcům, začal napadat jeden z druhů kůrovce.
Publikováno: 8.6.2020
Už před pár lety si odborníci všimli, že staré a vysoké sekvojovce, které jsou díky vylučovaným látkám odolné proti škůdcům, začal napadat jeden z druhů kůrovce. Experti nyní zkoumají, jestli za to může kombinace sucha a požárů, zhoršená klimatickou změnou. Loňský počet 38 uhynulých stromových obrů je překvapil. "Je to znepokojující, protože nic takového jsme předtím neviděli," popsala své překvapení pro časopis National Geographic Christy Brighamová z amerického národního parku Sequoia.
Víc důvodů ke znepokojení přinesla studie z minulého týdne, která porovnávala výsledky více než 160 výzkumů zkoumajících stav lesů po celém světě se satelitními snímky. Díky rozmanitým datům, která sahají až k počátku dvacátého století, vědci přišli na to, že sekvojovce nejsou jediné stromy, které ve velkém předčasně umírají. "Vidíme to téměř všude, kam se podíváme," říká vedoucí studie Nate McDowell.
Z výsledků vyplynulo, že mezi lety 1900 až 2015 uhynula až třetina starých lesů a v posledních 40 letech se rychlost jejich vymírání dokonce zdvojnásobila. Důvodů je víc - těžba a kácení lesů, požáry, nemoci stromů, škůdci a také měnící se klima.
Mezi stromy, jež zahynuly, vědci nejčastěji identifikovali starší a vyšší stromy, které bývají díky mohutnější stavbě odolnější, a to i při suchu a požárech. Lesy se proto stávají nižší a mladší, a tím pádem i náchylnější k přírodním katastrofám. "Naše studie přináší důkazy o tom, že klimatická změna urychluje úmrtnost stromů a významně tlačí světové lesy k tomu, aby byly mladší a nižší," vysvětluje britskému deníku The Guardian spoluautor studie Tom Pugh.
Nejistá budoucnost lesů
Podle něj studie také ukazuje, jak budou lesy vypadat v budoucnu. Mají být výrazně nižší a málokterý strom dosáhne výšek, jakých dosáhly nedávno uhynulé sekvojovce.
"Dostáváme se do situace, kdy se lesy už nedokážou aklimatizovat. Některé druhy se dostávají za hranici toho, co mohou zvládnout," říká časopisu National Geographic Henrik Hartmann z německého Max Planckova institutu biogeochemie. Hartmann zároveň upozorňuje na to, že minimálně ve střední Evropě není těžké uhynulé stromy, o kterých vědci píší, najít. "Jsou všude," dodává.
Tento stav se však podle vědců v nejbližších letech nezmění, naopak je pravděpodobné, že bude pokračovat. "Na místech, kde jsou nyní lesy, v budoucnu žádné neuvidíme," uvádí Monica Turnerová, lesní ekoložka z Univerzity ve Wisconsinu.
"Doporučil bych lidem, aby se pokusili navštívit tyto velké stromy se svými dětmi nyní, dokud ještě můžou," souhlasí s ní McDowell.
Obrana proti změně klimatu
Studie zároveň vyvrací představu vědců, že s tím, jak se bude zvyšovat objem emisí oxidu uhličitého v atmosféře, stromy, které ho pohlcují, porostou rychleji, čímž pomohou zvrátit klimatickou změnu. Naopak se ukazuje, že stromy se proti oteplování a ztrátě vlhkosti brání tím, že uzavřou své póry a shodí listy.
Ty jsou však důležité pro přijímání oxidu uhličitého. McDowell tento stav popisuje, jako kdyby stromy "šly na raut, kde můžou sníst cokoliv, s izolepou přelepenou přes ústa".
Další problém nastává poté, co stromy uhynou a začnou se rozkládat. Při rozkladu se totiž emise, které stromy za život přijaly, vypustí zpět do atmosféry. "Oteplování způsobuje ztrátu stromů a ty zas způsobují více oteplování," shrnuje McDowell.