Senát chce přísnější tresty za týrání zvířat a množírny, zákon vrátil poslancům

#Domácí

Publikováno: 30.1.2020

Podle námitek právníků jsou ale změny, které Senát schválil po zhruba tříhodinové debatě, příliš přísné vzhledem k trestům za násilí na lidech. Spor bude muset rozsoudit sněmovna, které se novela trestního zákoníku vrátí k novému posouzení.

V prosinci přitom sněmovna zpřísnění trestů odmítla. Schválila pouze to, že by soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy.

Zpřísnění trestů v duchu původního poslaneckého návrhu horní komora schválila na podnět svého zdravotnického výboru velmi těsně, když pro bylo 39 ze 74 přítomných poslanců a potřeba bylo nejméně 38 hlasů. Dala mu přednost před mírnějším návrhem předsedy senátorů ODS Miloše Vystrčila, který chtěl pouze zpřísnit na šest let trest vězení za utýrání zvířete. Podle Vystrčila byla pravděpodobnost, že by jeho návrh byl přijat sněmovnou, "téměř stoprocentní"

Kriminalitu by mohly snížit spíše vyšší pokuty

Za výborový návrh se přimlouvala spoluautorka původní předlohy a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je zpřísnění trestů nutné kvůli odrazujícímu účinku.

Předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) podobně jako právníci z řad poslanců namítal, že zpřísněné tresty budou shodné jako sankce za týrání lidí a ničemu nepomohou. Účinnější by podle Antla bylo lépe využívat dosavadní tresty včetně pokuty až do půl milionu korun. Poslankyně k tomu uvedla, že soudy prý přísné tresty ukládat nemohou a že průměrná pokuta pro provozovatele množíren činila 20 tisíc korun.

Sněmovnou schválený zákaz chovu zvířat míří na provozovatele množíren, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.