Senát odmítl kvóty na české potraviny. Neuvěřitelný nesmysl, kroutí hlavou senátoři

#Nakupování

Publikováno: 18.3.2021

Poslanecká sněmovna novelu zákona o potravinách schválila na návrh poslanců SPD v lednu. Prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních by podle něj musely od příštího roku prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta by měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028. 

Zavádění kvót by se mělo týkat více než 100 z více než 15 000 typů prodávaných potravin, které lze v Česku vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale Česko soběstačné není - jde o řadu klíčových položek u ovoce, zeleniny či masa.

Pokud by nyní poslanci chtěli Senát přehlasovat a setrvat na svojí verzi, bylo by proto zapotřebí alespoň 101 poslanců.

"Tento návrh nepodporujeme, jde proti pravidlům volného trhu EU, obsahuje nesmysly jako sezamová semínka či vodní melouny a kritizuje jej i řada zemědělců a potravinářů, kterým má údajně pomoci," říká pro on-line deník Aktuálně.cz pirátský poslanec Radek Holomčík.

Neuvěřitelný nesmysl, míní senátoři

"Potravinové kvóty jsou nejen nesmyslné samy o sobě, ale i nesmyslně navržené. Česká republika není schopna splnit stanovená procenta u mnoha v příloze návrhu zákona uvedených komodit. To by ve svém důsledku znamenalo omezení nabídky s následným zdražením," dodává předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

"Přestože bych rovněž nesouhlasil, ještě bych snad uměl pochopit, že obchodník musí stanovené procento ve svých provozovnách nabízet. Ale prodat, jak je uvedeno v návrhu? To mi z nákupního koše před pokladnou část produktů pocházejících ze zahraničí z něho někdo vybere? Nebo mi naopak nějaké české přidá," dodává Nytra poukazem na rozpor s unijními předpisy.

Zavedení potravinových kvót považuje "za neuvěřitelný nesmysl" senátor Petr Štěpánek (STAN).

"Nemohu pochopit, že pozměňovací návrh SPD byl v poslanecké sněmovně přijat. Zavedení kvót se navenek populisticky tváří jako pomoc českým zemědělcům a potravinářům. Opak je pravdou," říká na dotaz Aktuálně.cz Štěpánek.

Podle ministra Tomana je opatření nešťastně napsané, velké části zemědělců a potravinářů by mohlo ublížit a není ani vymahatelné. Ještě v lednu přitom vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

I Babiš kvóty odmítl

Podle místopředsedy hnutí SPD a navrhovatele Radima Fialy zákon zajišťuje trh pro české zemědělce a nižší ceny produktů pro české občany. "Dále to pomáhá zajistit ochranu krajiny před suchem a také potravinovou bezpečnost a soběstačnost České republiky," uvedl Fiala.

Kolem fungování kontroverzního zákona se ale stále točí mnoho otázek. On-line deník Aktuálně.cz v prosinci a v lednu Fialu oslovil s dotazy, které by pomohly systém více objasnit. Ačkoliv mu byly podle sekretariátu doručeny, doteď zůstaly bez reakce.

Povinné kvóty na české potraviny pomohli v lednu kromě poslanců SPD prosadit také poslanci za ČSSD, KSČM a ANO. On-line deník Aktuálně.cz s dotazem ohledně systému kvót oslovil také některé poslance právě za ANO, kteří zákon podpořili, nikdo z nich se ovšem dosud nevyjádřil.

Sám premiér Andrej Babiš (za ANO) se přitom v lednu proti kvótám postavil. "Někteří poslanci věří, že se jedná o vstřícný krok vůči českým zemědělcům, ale bohužel se mýlí. Pokud by tato změna nabyla účinnosti, bude to pro Českou republiku znamenat citelné sankce a ani z omezení volného pohybu zboží v Evropské unii by čeští producenti ani spotřebitelé v dlouhodobém horizontu neměli žádný prospěch," citoval Babiše server iROZHLAS.cz.

Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek začátkem roku v České televizi uvedl, že dostal od Babiše za prohlasování kvót vynadáno. 

Lex Agrofert

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) by měli ze zavedení kvót zisk jen velcí agrobaroni. Stanovení povinného podílu českých potravin na pultech podle svazu ohrozí dostupnost potravin jako celku a výrazně sníží výběr potravin.

Kvůli omezení dovozu potravin ze zahraničí by přitom Česko mohlo očekávat odvetu, která se nemusí týkat jen potravin, ale třeba i automobilů. Svaz zákon nazval lex Agrofert. 

Agrofert, který je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru v Česku, již v lednu uvedl, že novelu zákona neinicioval. Firmu vlastnil do února 2017 premiér Babiš, poté ho převedl do svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů.

"Nepřepokládáme, že by nás nová legislativa jakkoli zvýhodňovala a změnila naši pozici na trhu. Rozumíme ovšem snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe," uzavřel pro agenturu ČTK mluvčí koncernu Karel Hanzelka.