Senát podpořil snížení daní, obce a kraje mají dostat kompenzaci za ušlé příjmy

#Domácí

Publikováno: 10.12.2020

Řečeno čtvrtečními večerními slovy předsedy Senátu za ODS Miloše Vystrčila, senátoři byli v pozici, kdy dostali od poslanců guláš s knedlíkem a jediné co mohli udělat, tak mohli jídlo mírně upravit - ale opět museli vrátit guláš s knedlíkem. Což také udělali. Převedeno do reálného dění, Senát ve čtvrtek večer především hlasy senátorů ODS vrátil poslancům jejich návrh daňového balíčku s tím, že ho částečně upravil tak, aby jej následně většina sněmovny schválila v senátní podobě.

Znamená to, že na období dvou let se budou především snižovat lidem daně, prohloubí se schodek veřejných financí a městům a krajům půjdou desítky miliard jako určitá za ztráty z daňových příjmů. 

"Zajistíme životaschopnost obcí a krajů a to takovým způsobem, aby mohli obsluhovat občany, kteří tam žijí a zároveň by mohli vykonávat své základní funkce. Část příjmů bude nahrazeno změnou rozpočtového určení daní. Snížíme celkový nevýběr daní na hodnotu nižší přesto pořád velkou a zároveň odstaníme některé věci, které jsou tam nelogické," argumentoval šéf Senátu, když přesvědčoval senátory, aby návrh podpořili. 

V debatě vystoupilo mnoho senátorů, Vystrčil, stejně jako další senátoři ODS, a ještě více senátoři jiných stran, nijak netajili, že poslanecký návrh je hodně špatný a téměř neopravitelný. A to přesto, že kromě hnutí ANO ho podpořilil právě poslanci ODS. Vystrčil byl ale přesvědčený, že je pořád lepší navrhnout senátní změny, než se dívat, jak poslanci potvrdí svůj původní špatný návrh. "Nemám z toho ale žádnou radost. Ale v tuto chvíli jsem přesvědčený, že nám nic jiného nezbývá," přiznal.

V Senátu bylo nemálo senátorů, kteří chtěli poslaneckou verzi vetovat, ovšem nebylo jich dost na to, aby uspěli. Ze 75 senátorů hlasovalo pro veto 30. Chyběly právě hlasy senátorů ODS.    

Pro horní parlamentní komoru byl čtvrtek hodně výjimečným dnem. Kromě jiného promluvil před senátory po dlouhé době premiér Andrej Babiš a zároveň senátoři mohli více než kdy jindy promluvit do podoby daní a rozpočtu obcí, měst a krajů. Nešlo totiž o nic menšího než o to, jak senátoři upraví návrh poslaneckého daňového balíčku, který sice počítá se snížením daní až na 15 procent, ale zároveň přináší takovou díru do veřejných rozpočtů, jakou Česká republika ještě nezažila.

"Je to nejvýhodnější návrh pro náš rozpočet, který si to může dovolit," tvrdil už dopoledne  Babiš, jehož osobní účast v Senátu svědčila o tom, jak moc mu záleží na tom, aby senátoři jeho návrhu vyhověli. Pro Babiše je snížení daní velkým předvolebním tématem, přestože v minulosti, kdy byl státní rozpočet v mnohem lepší situaci než nyní, takové snižování odmítal. Ještě v roce 2019 prohlašoval, že je to naprostý nesmysl.

Ovšem nedávno zcela nezvykle navrhl jako poslanec pozměňovací návrh na snížení daní a získal pro něj klíčovou podporu ODS, která má snižování daní dlouhodobě v programu. Obě strany se rozhodly hlasovat pro, přestože jak vládní ČSSD, tak například opoziční STAN, upozorňovaly, že rozpočty obcí, měst a krajů přijdou o desítky miliard korun. 

"Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový parlament a bude mít rok času na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023," vysvětloval Babiš v Senátu vzhledem k tomu, že prezident Miloš Zeman si dal jako podmínku právě dvouletou lhůtu, pokud má návrh po schválení parlamentem podepsat.

Po složitých jednáních byla nakonec většina senátorů pro to, aby Senát podpořil poslanecké zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňových sazeb ve výši 15 a 23 procent a kompenzace výpadku příjmů krajů a obcí. Ty mají být ve výši zhruba 80 procent. U obcí by se měl podíl na výnosu z daní zvýšit z 23,58 na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 na 9,78 procenta. Pokud jde o poslanecké zvýšení slevy na poplatníka na částku 34 tisíc korun, Senát je snížil na 27 840 korun.

Mnozí senátoři ale nebyli ani pro takový kompromis a kritizovali Babiše za to, že vůbec nehledí na stav veřejných financí. Nelíbilo se jim také to, že Babiš navzdory původními slibu brzy ze Senátu odešel, protože letěl do Bruselu na setkání evropských státníků. Senátoři poukazovali na to, že se premiér dlouhodobě chová k Senátu přezíravě a nechodil do něj ani v dobách, kdy měl čas. Návrh Starostů a nezávislých na to, aby kvůli Babišově neúčasti byla schůze Senátu přerušena do příští středy, ale neprošel, pro bylo jen 26 senátorů.

"Premiér této země neumí držet slovo. Veřejně slíbil, že bude přítomný třeba do noci. Pořád hledáme jen způsoby, jak mu vyhovět," řekl místopředseda Senátu za STAN Jan Horník, který kromě Babišova přístupu kritizoval také to, že Senát projednává balíček příliš rychle a nevyužil ani 30 dnů, které na poslanecké návrhy má.

Premiérovi jde pouze o hlasy voličů, stěžoval si Čunek

Z výsledku hlasování bylo patrné, že v horní parlamentní komoře vznikla většina, tvořená hlavně senátory ODS, kteří chtěli jednat dál s cílem schválit kompromisní úpravu poslaneckého balíčku. Na tomto kompromisu se podílela ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která slíbila senátorům takové kompenzace výpadku veřejných rozpočtů, jaké chtěli.

Senátoři ODS dávali v zákulisí najevo, že se ocitli v obtížné situaci. Mnohým se nelíbilo snížení daní na úkor propadu veřejných financí, ale protože ODS ve sněmovně balíček podpořila, snažili se právě o kompromis s Babišem a Schillerovou. Naproti tomu řada senátorů jiných stran avizovala, že senátní úpravu balíčku nepodpoří.

Kritici obviňovali Babiše především z toho, že nijak nehledí na stav veřejných financí a zajímá ho pouze to, aby snížení daní využil jako důležitý tahák pro voliče ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Další senátoři poukazovali na to, že komunální politici se ještě víc stanou závislí na vládě, protože budou každoročně prosit ministerstvo financí o finanční kompenzace za daňové ztráty.

"Strašně mi vadí, že nikdo neřekne, jestliže budeme mít téměř půl bilionu sekeru, kde ušetříme. Například, jestli zrušíme nějaké ministerstvo nebo tolik úředníků, nebo nebudeme něco dělat, nebo budeme šetřit tam a tam. Místo toho říkáme, že uděláme dluh a občanům to přinese peníze," stěžoval si senátor KDU-ČSL Jiří Čunek, který oznámil, že bude hlasovat proti návrhu poslanců i senátorů.

"Chování premiéra nemá nic společného s racionálním chováním, souvisí pouze s volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Jde mu o to, které voliče si koupí nebo se jim zalíbí," uvedl Čunek, který žádal, aby místo toho strany do voleb řekly, kde chtějí peníze na snížení daní vzít. "My víme jen to, že tady bude dluh, ale nevíme, jak ho vyrovnáme, kdy ho vyrovnáme a čím. Takový návrh zákona je špatný a čistě politický," dodal.

Podle Čunka Babiš opisuje z programů ČSSD, KSČM nebo v případě snižování daní od ODS. "Babiš je celkem odborník na to, že programové záležitosti jiných stran vysává, nedá se mu to vyčítat. Ale co bych mu vyčetl je to, že je to čistě politický kalkul, který nemá žádná racio," prohlásil lidovecký senátor.

Peníze se nám vrátí na daních, věří Schillerová 

Ministryně financí Schillerová kritikům oponovala tím, že vládě podle ní jde nejvíce ze všeho o to, aby lidé měli více peněz ve výplatě. "Nevím, jestli se bavíte s lidmi, já ano. A myslím si, že na peníze hodně čekají," směřovala výtku na adresu senátorů a argumentovala tím, že snížení daní pomůže mnoha skupinám zaměstnanců.

"Lidé ty peníze vezmou a utratí je, vrátí se nám to na sdílených daních, a tím startuje ekonomika," tvrdila správkyně státní kasy a odmítla výtky některých senátorů, že lidé si peníze nechají na horší časy. "Oni je nebudou pálit v kamnech. Jestliže si je ušetří, proč ne? Tak si je ušetří třeba na důchod nebo na něco, co si pořídí v budoucnosti," hájila postup ANO. 

Proti kritikům se postavil také předseda senátního klubu ODS Zdeněk Nytra, který označil za nesmyslné vetovat poslanecký návrh, protože by mohl nakonec platit. Podle něj je mnohem lepší návrh upravit. "Spoustu z vás se vymezovalo proti dopadu na příjmy rozpočtu. Ale v případě poslaneckého návrhu by byly dopady ještě větší, s nulovou kompenzací pro obce a kraje," řekl Nytra.

"Dojednaný kompromis vrací do rozpočtu obcí a krajů v průměru 80 procent, ale co je důležitější, jde to formou rozpočtového určení daní, je to natrvalo do první změny. Ale všichni víme, že změnit rozpočtové určení daní není vůbec jednoduché," prohlásil Nytra, podle kterého budou obce a kraje těžit ze senátního kompromisu dlouhodobě.