Šestnáctiletí prý nejsou dost zralí na volby. A kdo zkouší dospělé?
Publikováno: 21.10.2026
KOMENTÁŘ / Jednání prezidenta Petra Pavla se zástupci mládežnických organizací politických stran znovu otevřelo téma snížení věkové hranice pro hlasování v komunálních volbách na šestnáct let informoval server iDNES.cz. Vláda přitom k příslušnému návrhu hnutí STAN zaujala negativní stanovisko. S debatou se vracejí i známé výhrady: dospívající nemají dostatek zkušeností, nerozumějí politice a snadno podléhají emocím. Na první pohled mohou tyto argumenty znít logicky. Mají však podstatnou trhlinu. Předpokládají totiž, že dosažení osmnácti let funguje jako automatický spínač obezřetnosti, politického rozhledu a kritického myšlení. Už od patnácti let mohou mladí lidé nést trestní odpovědnost, byť podle zvláštních pravidel. V šestnácti mohou za zákonných podmínek pracovat a odvádět daně ze svých příjmů. Stát jim tedy svěřuje určité povinnosti a odpovědnost, ale možnost spolurozhodovat o dění v jejich obci jim zatím nepřiznává. Existují šestnáctiletí, kteří podrobně sledují veřejné dění, orientují se v ekonomických tématech i programech politických stran a dokážou své postoje věcně obhájit. A stejně tak existují dospělí voliči, kteří své rozhodování stavějí na několika chytlavých heslech ze sociálních sítí. Samotný věk tak není spolehlivým měřítkem rozumu ani odolnosti vůči populismu. Podmiňovat volební právo prověrkou znalostí či politické zralosti by navíc odporovalo principu všeobecného volebního práva. Osmnáctiletý občan získává možnost volit bez ohledu na to, zda zná fungování ústavního systému nebo rozumí pravomocím obecního zastupitelstva. Nikdo ho před volební místností nezkouší a nenutí vyplňovat test z politologie. Volební právo totiž není odměnou za vzdělání ani vysvědčením z občanské nauky. Odpůrci změny přitom mají i legitimní…