Seveřané se mobilizují proti Rusku. Připomněli, kudy vede nejrychlejší cesta k míru
Publikováno: 26.11.2025
KOMENTÁŘ / Severské státy patří dlouhodobě mezi největší podporovatele Ukrajiny, na což minulý týden s jistou výčitkou vůči těm, co zaostávají, upozornila švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová. Jejich představitelé tvrdě odmítli mírový plán, který by byl vůči napadené zemi nespravedlivý, a současně vytrvale posilují vlastní obranyschopnost. Čerstvě tento trend potvrdil švédský ministr obrany Pål Jonson, když v úterý oznámil nákup systému protivzdušné obrany za více než sedm a půl miliardy korun. „Radar dokáže detekovat drony, které nejsou větší než krabice od mléka, na vzdálenost větší než čtyři kilometry,“ řekl. Očekává, že hrozba Ruska vůči zemím v jeho okolí se v příštích několika letech zvýší. V pondělí švédské ozbrojené síly předložily vládě o tomto nebezpečí zprávu. Armáda v ní mimo jiné navrhla nakoupit zbraně dlouhého doletu, které mohou zasáhnout území uvnitř Ruska, a modernizovat flotilu minolovek. Už v září si to výrokem o pořízení raket mířících na Rusko v Kremlu zavařila dánská premiérka Mette Frederiksenová. Rovněž v pondělí finský ministr obrany Antti Häkkänen oznámil, že se obrátil na Severoatlantickou alianci, aby v jeho zemi zřídila novou velitelskou jednotku. Finové v těchto dnech také dokončují 200 kilometrů dlouhý plot na východní hranici v oblasti Laponska se silnicemi a další infrastrukturou, kam před dvěma lety v rámci hybridní války Rusové ve velkém vozili žadatele o azyl.