Sexuální vrazi za normalizace. Kastrát, narkoman a postrach spartakiády propadli systémem až na dno
Publikováno: 21.7.2023
Sexuologie a psychiatrie v normalizačním Československu nebyla na špatné odborné úrovni. Trojice sexuálních vrahů, kteří řádili v komunistickém Československu na konci 70. a v první polovině 80. let, ale propadla veškerými jejích sítěmi v tom nejhorším slova smyslu. Antonín Vorel, Miroslav Stehlík i Jiří Straka trpěli všichni tři nebezpečnou sexuální deviací v oblastech sadismu a sexuální agrese. V prvních dvou případech soudobá věda s fatálním neúspěchem usilovala o jejich léčbu, třetí případ lze zase považovat za selhání prevence, protože mladého sexuálního agresora se podařilo zachytit až v době, kdy měl na svědomí tři vraždy a o dvě další se pokusil. Pak byl pro změnu systémem předhozen na pospas neméně brutálním spoluvězňům, kteří se na něm krvavě vyřádili. V roce 1970 přijalo ministerstvo zdravotnictví vyhlášku, podle které v závažných případech a na vlastní žádost mohla být po schválení odborníky vykonána kastrace. Jedním z pacientů, kteří zákrok podstoupili už o dva roky později, byl mladý sexuální agresor Antonín Vorel. Mladíka s IQ zhruba na úrovni filmového Forresta Gumpa k zákroku podle vlastních slov přesvědčila jeho matka. Tak to aspoň popisují autor kriminalistické literatury Viktorín Šulc a bývalý člen pražské mordparty Jiří Markovič ve vzpomínkové knize Lovec přízraků. Kastrace nepomohla Stalo se tak poté, co kvůli frotérským a dalším útokům na ženy skončil tehdy 18letý Vorel ve vězení s verdiktem pokus o znásilnění, po němž následovala ústavní léčba. Podle původních zjištění expertů tehdy prý netrpěl sexuální deviací. Jen s ohledem na svůj intelekt a výchovu…