Si Ťin-pching si zajistil dalších pět let v čele strany. Bývalého prezidenta vyvedli
Podle záznamů z kamer strážci pořádku v sále vyvedli z čestného místa vedle Si Ťin-pchinga bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa.
Publikováno: 22.10.2022
Strana si v sobotu zvolila nový ústřední výbor, který má 205 členů. Na zveřejněném seznamu nového výboru však chybí dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang. To podle agentury AP znamená, že už nemůže dál sloužit ve stálém výboru politbyra. Právě mezi členy tohoto sedmičlenného nejužšího vedení komunistické strany má být vytipován i budoucí premiér, který toho současného vystřídá na březnovém zasedání čínského parlamentu.
Kromě Li Kche-čchianga chybí na seznamu členů nového ústředního výboru i další tři členové současného stálého výboru. Členy toho nového se tak už nestanou ani Li Čan-šu, Wang Jang a Chan Čeng, protože už je jim stejně jako dosavadnímu premiérovi přes 67 let, což je věková hranice, která podle pravidel znemožňuje znovuzvolení.
Na závěrečném zasedání těsně před sobotním hlasováním o změnách v ústavě došlo k nečekanému incidentu. Podle záznamů z kamer strážci pořádku v sále vyvedli z pódia z čestného místa vedle Si Ťin-pchinga bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, který se jim zpočátku bránil. Si zákroku rozpačitě přihlížel.
Chu není považován za příznivce současného vůdce strany. Bývalý prezident představuje starý "kolektivní" model vedení se zástupci různých frakcí a s věkovými a funkčními limity, který chce devětašedesátiletý Si Ťin-pching svým třetím funkčním obdobím zvrátit.
Nucené odvedení křehce působícího Chu Ťin-tchaa ze sálu vyvolalo ohlas na sociálních sítích i v západních médiích. Jako hlavní události závěru sjezdu si incidentu všímají list Financial Times či stanice BBC, která připomíná, že situaci nikdo oficiálně nevysvětlil. O velmi nezvyklém incidentu nereferovala čínská státní média, poznamenala agentura AFP.
Si může vládnout neomezeně dlouho
Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let.
Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.
Komunistická strana Číny se v sobotu také rozhodla poprvé zahrnout do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti Tchaj-wanu. Kongres "souhlasí s tím, aby se do stranické charty zařadilo prohlášení o… rozhodné opozici a odstrašování separatistů usilujících o nezávislost Tchaj-wanu," stojí podle agentury AFP v rezoluci.
Na tuto zmínku o ostrovním státě poblíž čínské pevniny reagovala podle agentury Kjódó tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny (MAC). "Nezakolísáme v našem odhodlání bránit naši suverenitu, demokracii a svobodu," uvedla rada. Naléhala na Čínu, aby vzájemné spory mezi oběma zeměmi vyřešila mírovou cestou a pragmaticky. Peking by podle ní měl "opustit starou mentalitu agrese a konfrontace."
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky jedné Číny na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a přes tři dekády i demokratické zřízení, zatímco v pevninské Číně trvá režim jedné strany. Čína ostrovu hrozí ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Případná obrana před čínskou invazí by byla podle analytiků pro Tchaj-wan náročnou operací s nejistým výsledkem.