Siamská dvojčata. Ruské vraždění a dezinformační masírka kráčejí ruku v ruce
Publikováno: 12.7.2024
KOMENTÁŘ / Po zásahu kyjevské dětské onkologie Ochmatdyt ruskou leteckou střelou Ch-101 dominují sociálním sítím dva typy reakcí. První vyjadřuje zděšení nad cynickou brutalitou genocidního ruského režimu. Druhá na základě účelově zmanipulovaných záběrů nesmyslně tvrdí, že „ve skutečnosti“ údajně objekt zasáhla a katastrofu způsobila raketa americké výroby. Nezávislá britská organizace prověřující zpravodajské informace z otevřených zdrojů (OSINT) Bellingcat vydala rozsáhlou analýzu dokazující, že bestiální útok byl proveden ruskou leteckou střelou odpalovanou ze strategického bombardéru Tu-95SM. Koho tedy vůbec zajímá, „jak to proběhlo“, má jasno. Ovšem ani sto padesát podobných analýz nepřesvědčí naše spoluobčany, kteří zuby nehty chtějí věřit, že si Ukrajinci nemocnici zničili sami – podobně jako osoby, které chtějí věřit ve vinu Izraele za ostřelování nemocnice Al-Ahli v Gaze, dodnes nedokázala přesvědčit žádná z četných nezávislých analýz, které obvinění vyvrátily. Pokud jde o průběh veřejných debat, význam faktů coby „pák“ se silně přeceňuje. Dokonce bychom mohli říci, že předchozí generace během vzdělávacího procesu do jisté míry formované vědeckými standardy na tom byly lépe než současné, které značně ovlivnilo kulturně podmíněné identitářství a ničím nebrzděné uzavírání se do sociálních bublin. Osoba usilující o potvrzení své identity si vybírá „fakta“ zásadně pouze podle toho, zda odpovídají, nebo neodpovídají jejímu oblíbenému narativu. To znamená, že pokud nějaká zpráva potvrzuje narativ o „fašistické Ukrajině“ nebo „židovském klamání a spiknutí“, identitář se vůbec nenamáhá s ověřováním a spolkne ji i s chlupy. A naopak, jestliže zpráva oblíbené narativy definující, kým daná osoba chce být a jak chce samu sebe vidět, narušuje,…