Škatulata, hejbejte se. Volby do Evropského parlamentu se blíží. Krajní pravice usiluje o blokační většinu
Publikováno: 6.5.2024
Blíží se pro Evropu jedny z nejdůležitějších voleb letošního roku. Už za několik týdnů se bude hlasovat o složení Evropského parlamentu (EP), jehož poslanci schvalují legislativu dohodnutou členskými státy Unie nebo potvrzují předsedu Evropské komise. Budou tedy rozhodovat mimo jiné o tom, zdali v této funkci i na dalších pět let zůstane současná šéfka Komise, Ursula von der Leyenová, která zastupuje dosud nejsilnější frakci v parlamentu: Evropskou lidovou stranu (EPP). V souvislosti s volbami se objevují zejména obavy z posílení krajní pravice, jež je patrné ve velké části západní Evropy. Jordan Bardella, vůdce francouzské strany Národní sdružení (RN), které je spojeno s neúspěšnou prezidentskou kandidátkou Marine Le Penovou, dokonce představil ambiciózní cíl. Rád by dosáhl situace, že budou mít krajně pravicová uskupení „blokační většinu“ – tedy počet europoslanců, bez něhož nebude možné schvalovat zákony nebo složení Evropské komise. Obětí takového výsledku by se pak mohla stát i Ukrajina. Významná instituce Letošní volby do Evropského parlamentu se uskuteční mezi 6. a 9. červnem a rozhodnou o obsazení celkem 720 poslaneckých křesel, reprezentujících všech sedmadvacet členských států Evropské unie. Každá země má v EP zastoupení zhruba odpovídající jejímu počtu obyvatel, množství poslanců je ale mírně vychýleno ve prospěch menších států – na Maltě tak kupříkladu žije pouze zhruba 0,1 % obyvatel, v parlamentu nicméně zasedá 0,8 procenta (konkrétně šest) maltských volených zástupců. Zvláště v Česku bývá Evropskému parlamentu věnována malá pozornost, čemuž odpovídá volební účast – v roce 2019 se hlasování zúčastnilo jen necelých 29 procent českých voličů, což byl druhý nejhorší výsledek v celé EU. Rozhodně se však nejedná o nevýznamnou instituci: schválení parlamentu podléhá drtivá většina evropských právních předpisů a rozhoduje i o přijetí nebo odmítnutí společného evropského rozpočtu…