Škody napáchané Zemanem nepůjde napravit už nikdy

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/2022-10-27_zeman.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/2022-10-27_zeman.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/2022-10-27_zeman-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/2022-10-27_zeman-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/2022-10-27_zeman-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Udělování státních vyznamenání by měla být přehlídka toho nejlepšího z nejlepších, co země nosí a nad čím by měli lidé pociťovat hrdost. Realita dopadá jako vždycky. Když se daří, trochu to funguje. Často se nedaří.</strong> Při pohledu na defilé lidí, kteří dostali československá nebo česká vyznamenání, máme někdy pocit zlomyslné hry historie. Proslulý je případ italského diktátora Benita Mussoliniho, který dostal v roce 1926 od T. G. Masaryka Řád Bílého lva. S ohledem na jeho roli v roce 1938 to vypadá jako úplný bizár. Jenže tehdy byl sice Mussolini už diktátor, ale v Československu přežívala vzpomínka na jeho někdejší postoje. V roce 1913 vydal knihu Giovanni Hus, il Veridico (Jan Hus, hlasatel pravdy). Kromě toho byl za první světové války stoupencem samostatnosti národů Rakouska-Uherska a v roce 1918 podporoval vznik Československa. Mussolini psal o T. G. Masarykovi jako o apoštolovi velkého národa Česko-slovenského. I nadále najdeme mezi laureáty pestrou společnost. V roce 1938 Emil Hácha, 1945 maršálové Koněv a Žukov, 1948 Klement Gottwald a pak už se tím nemusíme moc zabývat. Kaddáfí, Brežněv, Arafát a tak dále. Pikantní bylo, když řád dostal v roce 1977 íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví, který pak v roce 1979 musel po islámské revoluci uprchnout ze země a už nebyl přítel. Letos uděluje naposledy státní vyznamenání Miloš Zeman. Vzhledem k tomu, jak jako hlava státu vystupoval, se reakce na jména vyznamenaných dají shrnout do dvou základních: 1. To snad není možné. 2. Ten chudák musel dostat vyznamenání od Zemana, a ještě s těmi existencemi, co ho dostaly taky. Strategie Miloše Zemana spočívá ve vytvoření mixu jmen, kdy jedni si vyznamenání zaslouží a mezi ně se vsunou osoby, které Zemana v minulosti podporovaly, nebo je jasné, že jejich vyznamenání pobouří lidi, které Zeman nesnáší. Bez nároku na úplnost můžeme připomenout třeba následující vyznamenané. Rok 2013: Za zásluhy někdejší šéf JZD Slušovice František Čuba, který vybudoval svůj velkopodnik pod laskavým patronátem KSČ a státní bezpečnosti. Karel Srp, který má zásluhy z dob režimu za činnost Jazzové sekce, za což seděl, načež byl důvěrníkem a agentem StB. Vedle nich Pavel Wonka (in memoriam), který na sklonku...

#Týdeník FORUM #Miloš Zeman #vyznamenání

Publikováno: 27.10.2022

Udělování státních vyznamenání by měla být přehlídka toho nejlepšího z nejlepších, co země nosí a nad čím by měli lidé pociťovat hrdost. Realita dopadá jako vždycky. Když se daří, trochu to funguje. Často se nedaří. Při pohledu na defilé lidí, kteří dostali československá nebo česká vyznamenání, máme někdy pocit zlomyslné hry historie. Proslulý je případ italského diktátora Benita Mussoliniho, který dostal v roce 1926 od T. G. Masaryka Řád Bílého lva. S ohledem na jeho roli v roce 1938 to vypadá jako úplný bizár. Jenže tehdy byl sice Mussolini už diktátor, ale v Československu přežívala vzpomínka na jeho někdejší postoje. V roce 1913 vydal knihu Giovanni Hus, il Veridico (Jan Hus, hlasatel pravdy). Kromě toho byl za první světové války stoupencem samostatnosti národů Rakouska-Uherska a v roce 1918 podporoval vznik Československa. Mussolini psal o T. G. Masarykovi jako o apoštolovi velkého národa Česko-slovenského. I nadále najdeme mezi laureáty pestrou společnost. V roce 1938 Emil Hácha, 1945 maršálové Koněv a Žukov, 1948 Klement Gottwald a pak už se tím nemusíme moc zabývat. Kaddáfí, Brežněv, Arafát a tak dále. Pikantní bylo, když řád dostal v roce 1977 íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví, který pak v roce 1979 musel po islámské revoluci uprchnout ze země a už nebyl přítel. Letos uděluje naposledy státní vyznamenání Miloš Zeman. Vzhledem k tomu, jak jako hlava státu vystupoval, se reakce na jména vyznamenaných dají shrnout do dvou základních: 1. To snad není možné. 2. Ten chudák musel dostat vyznamenání od Zemana, a ještě s těmi existencemi, co ho dostaly taky. Strategie Miloše Zemana spočívá ve vytvoření mixu jmen, kdy jedni si vyznamenání zaslouží a mezi ně se vsunou osoby, které Zemana v minulosti podporovaly, nebo je jasné, že jejich vyznamenání pobouří lidi, které Zeman nesnáší. Bez nároku na úplnost můžeme připomenout třeba následující vyznamenané. Rok 2013: Za zásluhy někdejší šéf JZD Slušovice František Čuba, který vybudoval svůj velkopodnik pod laskavým patronátem KSČ a státní bezpečnosti. Karel Srp, který má zásluhy z dob režimu za činnost Jazzové sekce, za což seděl, načež byl důvěrníkem a agentem StB. Vedle nich Pavel Wonka (in memoriam), který na sklonku...