Školy i kanceláře trápí syndrom nezdravých budov. Lidem vadí málo kyslíku i světla
Podle Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví se s nezdravým prostředím potýkají tři čtvrtiny veřejných budov v Česku.
Publikováno: 27.1.2020
Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře, vyplynulo z údajů Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
"Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy," uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.
Nejčastějším problémem bývá podle znaleckého ústavu snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě.
"Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře," doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Podle Mathauserové si lidé v takto vadných kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, protože jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne. "Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí," dodala Mathauserová.
Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči a také těkavé organické sloučeniny.