Škudlení už bylo dost. Boháč, kterému válka na Ukrajině plní pokladnu, se chytil za nos
Publikováno: 3.3.2025
GLOSA / Norsko je už nějakou dobu terčem kritiky ostatních zemí na severu Evropy za to, že na rozdíl od nich na své podpoře Ukrajině šetří. Zatímco například Dánsko či baltské státy napadené zemi přispěly 1,5 až 2,2 procenta svého HDP, v případě Norska je to pouhých 0,7 procenta. Jde přitom o stát, který podle tamního ministerstva financí v letech 2022-2023 obdržel dodatečné zisky z vývozu ropy a zemního plynu ve výši téměř 2600 miliard korun. Nepřímo je vydělal na válce, od jejíhož začátku se evropské země snažily snížit svou závislost na ruském plynu – a tak ho ve větší míře začaly kupovat od Norska. Právě část těchto zisků by podle kritiků měla směřovat na Ukrajinu. Obvyklé severské korektnosti se vymyká ostré vyjádření na adresu Norska z úst švédské europoslankyně Karin Karlsbroové (Liberálové), která je v Evropském parlamentu zodpovědná za finanční podporu Ukrajině. „Je zarážející, že Norsko na podpoře Ukrajině škudlí. Je to v našem společném zájmu a hloupé lakomství může být velmi drahé a nebezpečné,“ prohlásila ve Švédském rozhlase. Podle europoslankyně je takové chování negativním signálem v době, kdy jsou jednota a solidarita klíčové. Naštvanost blízkých i vzdálenějších sousedů je o to pochopitelnější, když člověk uváží, jak ekonomicky dobře na tom Norsko je. Podle HDP na obyvatele je čtvrtou nejbohatší zemí světa. Po třech letech války se letos v únoru začaly dít věci, které, jak se zdá, přiměly Nory chytit se za nos. Novým ministrem financí se…