Skutečně se europarlament po volbách posunul doprava? Jedna vlaštovka přeci jaro nedělá
Publikováno: 7.1.2025
KOMENTÁŘ / Od voleb do Evropského parlamentu uplynulo již přes půl roku, a proto se nabízí jedna z prvních možností odpovědět na otázku, zda se v tomto funkčním období Evropský parlament hlasováním občanů skutečně posunul doprava, jak často čteme. Zhodnotit to již lze nejen na základě tabulek s počty poslanců za jednotlivé strany, ale také s odvoláním na první hlasování v novém plénu či fungující interakce mezi nově složenými poslaneckými kluby. Jedna z podstatných a viditelných změn v novém parlamentu spočívá v posílení pozice poslaneckého klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR), v němž zasedám nejen já, ale i ostatní poslanci zvolení za ODS. Klub ECR stále bojuje o pozici třetí nejsilnější politické formace za evropskými lidovci a socialisty a vzrostl i jeho význam při skládání většiny při jednotlivých hlasováních. Rozdrobený parlament Parlament je totiž opět poměrně rozdrobený, což dokládá skutečnost, že ani dva největší kluby – lidovci a socialisté – nemají dohromady většinu hlasů. Jejich neformální koalice určovala v parlamentu kurs téměř nepřetržitě od zavedení přímých voleb v roce 1979 až do roku 2019. Tehdy oba největší kluby a jejich „velká koalice“ poprvé ztratily nadpoloviční většinu mandátů a musely si hledat dalšího partnera do hry. Moc práce jim to nedalo, protože v parlamentu vedle dvou velkých uskupení fungovalo také spojenectví, kterému se neformálně říkalo maastrichtská koalice. Název dostala podle toho, že Maastrichtskou smlouvu o vytvoření Evropské unie vedle evropských lidovců a socialistů bezpodmínečně podpořili také evropští liberálové, kteří dnes vystupují pod hlavičkou středového klubu Renew. Tito centristé a liberálové jsou v Evropském parlamentu tradičně asi nejfederalističtější silou, a proto jim vůbec nevadilo rozšířit po evropských volbách…