Šlachtovo nasazení někteří policisté nestíhali. Podle Langera propadl touze po moci
V Robertu Šlachtovi přichází stát o služby člověka, který byl mimořádně náročný k sobě i ostatním. A dodnes budí silné reakce.
Publikováno: 4.9.2019
Nejvýraznější část své kariéry strávil Robert Šlachta coby ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Jeho řízení se ujal počátkem roku 2008 po Janu Kubicem. Šlachtovi bylo v té době necelých 37 let, ale už měl za sebou působení na vysokých místech v důležitých policejních složkách. Sloužil coby klíčový náměstek na Národní protidrogové centrále, jako zástupce kryl záda také řediteli Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.
Funkce ředitele ÚOOZ byla ale první, v níž neměl přímého nadřízeného. Šlo o jeho první skutečnou velitelskou funkci. "Když se ucházel o místo ředitele ÚOOZ, v rámci výběrového řízení jsem se ptal na jeho vztah k politice. Tehdy jasně řekl, že pokud ho někdo z politiků bude chtít ovlivnit, radši odejde od policie. Vím, že se toho držel," sdělil Aktuálně.cz předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek, který seděl ve výběrové komisi.
ÚOOZ přebíral Šlachta ve složité době. Spolu s jeho předchůdcem Kubicem odešla více než stovka policistů, útvar byl personálně vyprahlý. "Očekával jsem, že do ÚOOZ vnese nový styl práce, měl plnou podporu tehdejšího policejního prezidenta i mě," vzpomíná pro Aktuálně.cz Ivan Langer, který byl v té době ministrem vnitra. "Útvar byl hodně zanedbán z pohledu technického vybavení, zázemí i personálního," dodal s tím, že nástup měl Šlachta slibný.
Už tehdy byl mezi kolegy proslulý mimořádným nasazením, s nímž přistupoval k práci. Do úřadu přicházel mezi prvními, odcházel jako poslední. Nic jiného než život ve službě a přespávání na ubytovně neznal. "Jak dřel sám, vyžadoval to i od ostatních. On byl ale svobodný, bez rodiny a bez dětí," řekl Aktuálně.cz předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.
Ne každý měl sílu, aby Šlachtovu tempu stačil. Jeho nasazení i odrazovalo. "Měl jsem kolegu, který byl v ÚOOZ a raději se vrátil zpátky na okresní kriminálku. Ten zápřah a věčné spaní na ubytovně nezvládal, protože měl rodinu," zmínil Drexler. Bezmezná oddanost práci si podle předsedy nezávislých odborů Štěpánka nakonec vybere i svou negativní daň, bez ohledu na to, zda jde o Šlachtu, či jiného zapáleného policistu.
Život mezi službou a ubytovnou je na nic
"Protože máte jen práci, bydlíte na ubytovně a soukromé věci jsou někde úplně daleko. Zásadně to ovlivňuje život. To jsou věci, které potom člověku někdo těžko vrátí," míní Štěpánek, který svého času bydlel na policejní ubytovně na pražské Zbraslavi ve stejném patře jako Šlachta. "Takový způsob života mezi službou a ubytovnou je úplně k ničemu," dodává.
Bývalý náměstek na ministerstvu vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslav Hruška v této souvislosti před časem deníku Neovlivní.cz řekl, že Šlachtův životní rytmus se nutně musel podepsat i na jeho vidění světa. "Ta jeho izolace se nepochybně v jeho práci promítla. Dneska, když jsem na druhé straně, tak taky vidím, jak a v čem jsem se pletl. Když žijete s prominutím ve sračkách, pak se vám stane, že máte permanentně negativní pohled na svět."
Robert Šlachta své čerstvé rozhodnutí opustit státní službu přičítá i osobním důvodům. Z jeho vyjádření pro Aktuálně.cz vyplývá, že ho zmíněný životní styl po tolika letech skutečně mohl přemoct. "Víte, 17 let jsem žil na ubytovně, ať už to bylo u policie, nebo na celní správě. Žil jsem v autě, když jsem přejížděl. Domů (na Moravu) jsem jezdil pouze na víkendy," uvedl s tím, že tuto část svého života chtěl ukončit.
Do nejširšího povědomí veřejnosti vstoupil Robert Šlachta v červnu 2013. Tehdy více než 400 policistů zasahovalo na řadě míst republiky, došli si i na Úřad vlády. Začalo vyšetřování největší kauzy spojené s politikou, ÚOOZ rozkrýval zneužití Vojenského zpravodajství, údajné nelegální smlouvání o politické funkce či daňové úniky. V poutech skončilo pár poslanců i vedoucí sekretariátu tehdejšího premiéra Nečase Jana Nagyová. Vláda padla.
Akci ÚOOZ dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které stejně jako dnes řídí Ivo Ištvan. Pro Šlachtu má jen slova uznání. "Odchází skutečný profesionál. Plukovník Šlachta byl profesionál každým coulem ve všem, co dělal. V nasazení, v příkladu svým kolegům, ve vedení útvaru. Myslím, že to každý vidí," řekl Aktuálně.cz. Na Šlachtův spartánský styl života hledí s respektem, protože podle něj "ukazuje na jeho plnou oddanost policejní práci".
Podle Langera byl zásah na Úřadu vlády státní převrat
S ÚOOZ spolupracoval Ištvanův úřad opakovaně. Na podzim 2015 třeba společně spustili akci Vidkun, při níž si převzal obvinění z korupce tehdejší olomoucký hejtman Josef Rozbořil. "Žádná z kauz, kterou jsme dělali s ÚOOZ, nebyla intenzivnější nebo méně intenzivní než jiná. Všem kauzám byla věnována veškerá možná pozornost. Nasazení policistů a plukovníka Šlachty byla maximální," dodal Ištvan.
Exministr Langer vývoj ÚOOZ pod Šlachtovým vedením naopak hodnotí mimořádně ostře. Podle jeho soudu útvar rezignoval na boj s organizovaným zločinem, místo na obchod se zbraněmi, pančování alkoholu či násilnou trestnou činností se za každou cenu soustředil na politiky. Sám Langer má v tomto ohledu intenzivní zkušenost, v rámci kauzy Vidkun ho ÚOOZ předvedl k podání vysvětlení. Obvinění si však exministr nepřevzal.
"Když se podíváte na výstupy, zjistíte, že práce ÚOOZ byla definována tím, kolik oslavných článků se napíše," míní Langer. Podle něj se Šlachta v průběhu let velení útvaru přestal ohlížet na to, že se má zodpovídat nadřízeným. "Robert Šlachta pro mě představuje jedno z největších lidských a profesních zklamání v životě. Prokazuje, jak moc může proměnit člověka touha po moci a po slávě," dodal. Zásah na úřadu vlády pak označuje za "státní převrat".
Ačkoliv Šlachta Langera osobně nezmínil, podotkl, že kritiku své osoby vnímá. A že v některých případech ji dokonce vítá. "Jsem rád, že mě kritizují někteří, kteří mě kritizovali už dříve za to, že jsem si vždycky šel svou cestou. Na to jsem hrdý. Na některé působí jméno Šlachta jako červený hadr na býka, ale toho se nebojím," sdělil Aktuálně.cz. Sám ale připouští, že skutečné hodnocení jeho práce leží na jiných lidech, než je on sám.
U policie se rozhodl skončit ze dne na den, jako ředitel ÚOOZ i policista dosloužil 30. června 2016. Ze sboru ho vyhnala policejní reorganizace, při níž došlo ke splynutí dvou klíčových jednotek - "jeho" ÚOOZ a protikorupční policie. Šlachta se s touto změnou nesmířil. Vnímal ji jako účelovou, podle něj nebylo možné v nově vzniklé NCOZ dál rozkrývat nejzávažnější případy. Poslední tři roky sloužil u Celní správy, kde se jeho působení završí na konci listopadu.