Sladká past na turisty má tvar podkovy. Ochutnat ji můžete v kulisách jako z pohádky

Publikováno: 9.11.2024

Poprvé je prý na svatého Martina v roce 1891 upekl poznaňský cukrář Valentýn a před kostelem je rozdal chudým. Postupně se rohlíky, rogale świętomarcińskie, plněné ořechovo-makovou směsí, staly – vedle kozlíků trkajících se na radničním orloji – jedním ze symbolů velkopolské metropole. Ochutnat tuto čtvrtkilovou kalorickou bombu si neodpustí jen málokterý turista, a tak jsou dnes na trhu po celý rok. V historickém jádru města mají dokonce své muzeum, pod nímž si však nepředstavujte expozici s vitrínami. Jde o menší sál s posezením pro návštěvníky, troubou a náčiním, které je k přípravě svatomartinských rohlíků z listového a kynutého těsta potřeba. Zdejší průvodci, tedy pekaři, připomínají spíše šoumeny, kteří publiku dokážou příběh kulinářského pokladu z Poznaně patřičně podat. Tradice je opředena několika legendami. Jedna z nich pojednává o svatém Martinovi, který jednou při návštěvě věřících na svém bílém koni ztratil podkovu. Tu sebral místní cukrář, podle jejího tvaru upekl rohlíky posypané mandlemi a rozdal je potřebným. Jiná legenda zase praví, že k této dobročinnosti vyzval své ovečky kněz v kapli sv. Martina, který jim vyprávěl podobenství o tomto patronovi. Svatý Martin měl podle něj darovat polovinu svého kabátu žebrákovi trpícímu zimou. Jeden z věřících se tímto dobrým skutkem inspiroval a další den po bohoslužbě rozdal lidem svatomartinskou pochoutku. Další historka pro změnu líčí, že pečivo má být vzpomínkou na osvobozování Vídně Janem III. Sobieským v roce 1683, při němž polský panovník ukořistil turecké vlajky s půlměsícem, symbolem Osmanské říše. Pekařská show a famózní výhled Nakonec je vlastně…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace